Modlitba

OBSAH:

Modlitba je komunikace

Jaký prospěch ti přináší modlitba?

Jaký prospěch přinášejí tvé modlitby druhým?

Jak modlitby prospívají Bohu

Rezervace času

Jak dosáhnout výsledků

Udělej, co můžeš udělat

Jako by se stalo

Způsoby modlení

Když Bůh zdánlivě neodpovídá

Učme se od Vševěda

Přeměň své myšlenky na modlitby

Zaslíbení pro modlitbu

Síla modlitby

Jak funguje a jak ji využít

Propojení

              Bůh nepohlíží na modlitbu jako na rituál, ale jako na živý, přívětivý rozhovor mezi dobrými přáteli.

              Hodně lidí je však toho názoru, že s Bohem takto hovořit nelze. Někteří mají dojem, že nejsou dost nábožensky a duchovně založení. Jiní si myslí, že Bůh je pro ně příliš veliký a vzdálený, nebo se domnívají, že je příliš zaneprázdněný a nemá čas na jejich problémy, které Mu stejně musejí připadat malicherné. Někteří mají pocit, že si to nezaslouží, protože nejsou dost dobří. Další se cítí provinile nebo se stydí za to, co udělali. Jiní se Ho dokonce bojí. Kdyby jenom věděli, jak rozdílně se na všechno dívá Bůh!

              Bůh chce mít s každým z nás osobní vztah a přeje si, aby to byla nejhlubší, nejcennější, nejuspokojivější a nejpřirozenější část našeho života. Neznamená to, že by nás chtěl ochudit o mezilidské vztahy a činnosti, kterým se rádi věnujeme a které považujeme za důležité. Naopak, rád by se stal jejich součástí. Chce usnadnit náš každodenní život a dát věcem, které prožíváme, hlubší význam. Jedním slovem, chce nám život zlepšit. Rád by přidal ke všemu, co děláme, nový rozměr – rozměr Jeho láskyplné přítomnosti.

              Jak takový vztah vybudujeme, zvlášť když máme pocit, že jsme příliš bezvýznamní a nezasloužíme si to? Jak navázat kontakt? Jednoduše: skrze Jeho Syna, Ježíše!

              Nikdo z nás nemůže plně pochopit, jak velký a úžasný je Bůh, náš Otec, protože On a Jeho Duch jsou větší než celý vesmír. Je natolik naším rozumem nepostižitelný, že nám musel poslat někoho, kdo by nám ukázal Jeho lásku, koho bychom mohli poznat a kdo by přiblížil Boha na úroveň našeho omezeného lidského chápání. Proto poslal svého Syna, Ježíše.

              Ježíš žil na zemi v lidské podobě třicet tři let a zakusil radosti a smutky, které prožíváme my lidé. (Viz Jan 1:1-3,14; Židům 4:15.) Ježíš sem přišel, aby nám lépe rozuměl a stal se spojením mezi námi a Bohem. (Viz 1.Timoteovi 2:5.)

              S Ježíšem můžeme jednat důvěrně. Dokonce nám řekl, abychom Ho nechali vejít do svých srdcí: „Hle, stojím přede dveřmi a tluču; Zaslechne-li kdo Můj hlas a otevře Mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se Mnou“ (Zjevení 3:20). Můžeme s Ním mít přímý osobní kontakt. Skrze Něho můžeme předstoupit před Boha.

              Pokud ses pomodlil a přijal Ježíše jako svého Spasitele, navázal jsi s Ním kontakt. Jestli ne, můžeš tak učinit hned teď, když se upřímně pomodlíš jednoduchou modlitbu, např. tuto:

              Drahý Ježíši, věřím, že jsi Syn Boží a že jsi za mě zemřel. Potřebuji, aby mě Tvoje láska očistila od mých chyb a omylů. Otevírám teď dveře svého srdce a žádám Tě, abys vešel do mého života a dal mi svůj dar věčného života. Amen.

*

      Vypráví se příběh o jednom faráři, který nechápal, proč do jeho kostela každé poledne přichází nevalně oblečený člověk, jenom aby po několika minutách opět odešel. Proč to dělá? Požádal tedy správce, aby se toho člověka zeptal. Konec konců tam byly velmi cenné předměty.

      „Chodím se modlit,“ odpověděl člověk na otázku správce.

      „To přece není možné,“ namítl správce, „vždyť tam nejste zas tak dlouho, abyste se mohl pomodlit.“

      „Já se neumím dlouze modlit, ale každý den ve dvanáct hodin přijdu a řeknu: ‚Ježíši, tady Petr‘. Chvíli počkám, a potom odejdu. I když je to jenom krátká modlitba, myslím si, že mě slyší.“

      Později se stalo, že se Petr zranil a byl převezen do nemocnice. Celé oddělení pocítilo jeho kladný vliv. Věčně nespokojení pacienti se usmívali a často bylo slyšet smích.

      „Petře,“ přišla k němu jednou sestřička, „lidé říkají, že jste zodpovědný za změnu na oddělení. Prý jste pořád šťastný.“

      „To je pravda. Já už to jinak neumím. Víte, to moje návštěva. Každý den mi přináší radost.“

      „Vaše návštěva?“ nechápala sestřička. Všimla si, že Petrova židle je během návštěvních hodin vždycky prázdná, protože to byl osamělý člověk a neměl příbuzné. „Vaše návštěva? A kdy chodí?“

     „Každý den,“ rozzářily se Petrovy oči. „Ano, každý den ve dvanáct hodin přijde a stoupne si k mé posteli. Já se na Něj podívám a On se usměje a řekne: „Petře, tady Ježíš.‘“

*

     Modlitba otevírá dveře mezi naší prázdnotou a Boží plností. Je to spojení mezi lidskými potřebami a Božími zásobami.

*

     Musíš se naučit se osobně spojit s Boží silou a dát Mu možnost ti přinést radost, zdraví a štěstí.

*

     Nikdo toho nedokáže tolik s tak malým časovým vydáním, jako když se pomodlí.

*

Modlitba je snadná.

Je to jako bys tiše otevřel dveře

a vklouzl do Boží přítomnosti;

tam v tichosti

Mu naslouchal.

Snad orodoval,

či jen naslouchal,

na tom nesejde;

Hlavně abys byl

blízko Něho –

to je modlitba!

– Autor neznámý

*

Modlitba je komunikace

              Tvůj vztah s Ježíšem bude jako každé hlubší a trvalé přátelství posílen častou, upřímnou a otevřenou komunikací. A přesně tak se dá definovat modlitba: je to upřímná komunikace s Bohem.

              Jak má však člověk komunikovat s Bohem? Kupodivu je to zcela jednoduché.

              Pro začátek se zkus posadit na tichém místě a představ si, že Ježíš sedí vedle tebe. Pak s Ním mluv, jako by ses bavil s dobrým přítelem. Můžeš s Ním hovořit v duchu nebo nahlas. Nezáleží na konkrétních slovech, která vyřkneš. Prostě Mu pověz, co máš na srdci.

              Můžeš se modlit kdekoliv a kdykoliv. Nemusíš sedět nebo stát. Nemusíš být v kostele nebo v určité církevní budově ani na žádném speciálním místě. Modlitba spojuje tvé srdce s Bohem bez ohledu na okolní prostředí.

              Mnoho lidí se domnívá, že modlitba znamená žádat Boha o různé věci. To sice ano, ale to je jen jedna část modlitby. Bůh samozřejmě chce, abys Mu řekl o svých potřebách, ale také chce, abys s Ním prostě strávil čas a sdělil Mu, jak se máš a jak se ti daří. Řekni Mu, jak moc Ho máš rád a jak jsi vděčný za všechno dobré, co ti posílá. Pověz Mu o svých snech a touhách i o svých problémech a otázkách. On ti dodá sílu, inspiraci, jistotu a odpovědi, které potřebuješ.

              Ježíš čeká na tvé zavolání – je jenom na modlitbu daleko – a vždycky ti rád poskytne pomocnou ruku a vyslechne tě. Zajímáš Ho ty i všechno, co prožíváš. Je šťastný, když tě může vyslechnout a vyplnit tvé žádosti.

              Modlitba je však ještě něco víc.

              Ježíš by s tebou také rád komunikoval a mluvil. Chce ti předat osobní slova lásky a povzbuzení a pomoci ti s problémy. Zná všechny odpovědi, ale jak ti je může dát, když Mu nenasloucháš? Musíš se naučit rozpoznat Jeho hlas, když k tobě promlouvá a vkládá ti do mysli své myšlenky.

              Ježíš s tebou bude rozmlouvat také skrze své psané Slovo – Bibli – ale abys z něho čerpal plně, musíš se modlit a při čtení Mu naslouchat. Potom ti může vysvětlit, jak daný text aplikovat v dnešním světě. Doplní mezery a podrobnosti k jinak velice všeobecným odpovědím v Písmu. A znova je klíč v naslouchání.

              Ať už máš naslouchat nebo mluvit, můžeš s Bohem komunikovat rychlostí myšlenky! Není to jako posílání dopisů, kdy někomu pošleš poštou psaní, a pak musíš na odpověď čekat dny a týdny. Není to ani jako posílání elektronické pošty přes internet, kde můžeš během několika minut obdržet odpověď z opačné strany zeměkoule. Bůh tvoje modlitby slyší ještě před tím, než opustí tvoje ústa,a ty můžeš mít odpovědi v okamžiku. (Viz Izajáš 65:24.) Možná ti někdy nedá celou odpověď ani nepřinese okamžitý výsledek, po kterém toužíš, ale přinejmenším ti řekne, že tvoji modlitbu slyšel a že na ní začal pracovat. Už jenom toto ujištění ti může dát pokoj mysli a odstranit problémy, které ti připadnou jako obrovská pohoří. A když Mu stejnou záležitost později v modlitbě opět předneseš, bude pokračovat v započaté práci a ukáže ti, jak můžeš pomoci vyplnit Jeho vůli v dané situaci a přivést ji ke šťastnému a úspěšnému konci. (Více na téma obdržení Božích specifických odpovědí na otázky si nenech ujít v knížečce Naslouchání nebi.)

*

Jaký prospěch ti přináší modlitba?

              Existuje spousta výhod, které plynou z času stráveného s Bohem. Ježíš ti pomůže vyřešit všechny problémy, dá ti odpověď na každou otázku, zahojí bolavé srdce, potěší tě, když jsi smutný, dá ti radost a přiblíží tě k nebi. Ale to není zdaleka všechno.

              Modlitba mění okolnosti a lidská srdce. Je to jeden ze způsobů, kterým Bůh svým dětem plní jejich touhy a potřeby, pokud je to pro ně i ostatní dobré. „Věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit“ (Matouš 21:22).

              Budeš posílen duševně. Čas strávený v tichém rozjímání a naslouchání buduje vnitřní sílu, která ti pomůže překonat nejtěžší životní okamžiky. „Odpověděl jsi mi v den, kdy jsem tě volal, dodal jsi mé duši sílu.“ (Žalm 138:3).

              Najdeš odpočinek a osvěžení, když klesáš na mysli a trápíš se. „Pojďte ke Mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a Já vám dám odpočinout. Vezměte na sebe Mé jho a učte se ode Mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť Mé jho netlačí a břemeno netíží“ (Matouš 11:28-30).

              Uvidíš život v lepším světle, protože se na všechno budeš dívat očima víry. Když už jednou něco předáš v modlitbě Bohu, můžeš si být jistý, že se o to podle své vůle postará. Bude se ti snadněji bojovat s obavami a všechno bude vypadat optimističtěji. „Víme, že všecko napomáhá k dobrému těm, kdo milují Boha“ (Římanům 8:28). „Žijeme přece z víry, ne z toho, co vidíme“ (2.Korintským 5:7).

              V dobách zármutku najdeš útěchu, když jsi nešťastný, najdeš ujištění, a když nevíš kudy kam, najdeš odvahu jít dál. Ježíš ti pomůže vidět problémy ve správném měřítku – jak je vidí On – a uklidní tvoji mysl. „Uzdravuje ty, kdo jsou zkrušeni v srdci, jejich rány obvazuje” (Žalm 147:3).  „Když v mém nitru roste neklid, naplní mě útěcha tvá potěšením“ (Žalm 94:19).

              Přijmi, co ti Bůh ukazuje, jednej podle toho a budeš moudřejší. „Má-li kdo z vás nedostatek moudrosti, ať prosí Boha, který dává všem bez výhrad a bez výčitek, a bude mu dána“ (Jakub 1:5).

              Ježíš tě povede bludištěm života. Pomůže ti správně jednat, když se ti do cesty postaví problémy a závažná rozhodnutí. Slíbil, že povede tvé myšlenky a nasměruje tvé kroky. „Poznávej Ho na všech svých cestách, On sám napřímí tvé stezky“ (Přísloví 3:6). „A na vlastní uši uslyšíš za sebou slovo: ‚To je ta cesta, jděte po ní,‘ ať budete chtít doprava nebo doleva“ (Izajáš 30:21).

              Vnukne ti dobré nápady. „Volej ke Mně a odpovím ti. Chci ti oznámit veliké a neuvěřitelné věci, které neznáš“ (Jeremiáš 33:3).

              Ježíš předejde některým problémům, protože tě na ně dopředu upozorní. K jiným problémům ti poskytne řešení. „… kdo Mě naslouchá, bude bydlet v bezpečí a žít klidně a beze strachu…“ (Přísloví 1:33).

              Můžeš být uzdraven. „Modlitba víry zachrání nemocného“ (Jakub 5:15).

              Můžeš dostat odpuštění za provinění. „Svůj hřích jsem před Tebou přiznal, svoji nepravost jsem nezakrýval, řekl jsem: ‚Vyznám se Hospodinu ze své nevěrnosti.‘ A Ty jsi ze mne sňal špatnosti i můj hřích“ (Žalm 32:5).

              Lépe porozumíš fyzickému světu i duchovní sféře. „Jak je psáno: ‚Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo Ho milují.‘ Nám však to Bůh zjevil skrze Ducha: Duch totiž zkoumá všechno, i Boží hloubku“ (1.Korintským 2:9-10).

              Modlitba čerpá z Boží síly, takže toho budeš moci dosáhnout více s menším úsilím. „On dává zemdlenému sílu a dostatek odvahy bezmocnému. … Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení“ (Izajáš 40:29,31).

              Tvá mysl bude klidnější. „Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši“ (Filipským 4:6-7).

              Můžeš po Bohu vyžadovat zaopatření svých materiálních potřeb. „Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno“ (Matouš 7:7-8).

              Ježíš ti otevře poklady svého Slova, pomodlíš-li se jako král David: „Otevři mi oči, ať pochopím vše z Tvého slova“ (Žalm 119:18).

              Bůh ti pomůže, když nebudeš vědět, o co požádat. „Tak také Duch přichází na pomoc naší slabosti. Vždyť ani nevíme, jak a za co se modlit, ale sám Duch se za nás přimlouvá…“ (Římanům 8:26).

*

     Několik dní po tom, co se náš sedmiletý syn Petr modlil za Bibli s velkými písmeny, jsem se šel podívat do křesťanského obchodu, kolik stojí Bible. I ta nejlevnější byla na naše poměry moc drahá. Svěřil jsem se s Petrovou modlitbou obchodníkovi a zeptal se ho, jestli by mi mohl trochu slevit vzhledem k tomu, že jsme dobrovolní misionáři. Sotva jsem domluvil, obchodník se rozhovořil o něčem, co na první pohled nemělo žádnou souvislost.

     Před sedmi lety byla skrze modlitbu zázračně uzdravena jedna slepá žena. Z vděčnosti Bohu svěřila obchodníkovi 500 dolarů, aby je uschoval. Pak ho pověřila, aby z „jejího účtu“ zaplatil Bibli pro toho, kdo přijde k němu do obchodu a bude chtít Bibli, ale nebude mít na zaplacení.

     S těmi slovy ukázal na polici s knihami a vybídl mě, abych si vybral, kterou Bibli chci. A kdo říká, že Bůh neodpovídá na modlitby!

P.A., Japonsko

*

Na křídlech modlitby potíže uletí

a všechna břemena přestanou tížiti,

sklíčená srdce si poskočí radostí,

zhojená balzámem z nebeské Výsosti.

Pak slzy s očí nám svou rukou usuší

laskavý Otec, jenž vždycky vytuší,

čeho se bojíme a co nás trápí –

na křídlech modlitby strach se vždy ztratí.

– Autor neznámý

*

     Jednoho dne jsem navštívila jednu chudou školu, abych tam promítla výchovně vzdělávací film. Když jsem dorazila na místo, zrovna nešla elektřina. Nabídla jsem se, že se pomodlím, aby se našla závada a byla rychle odstraněna. Deset minut na to začala elektřina zase jít.

     Všechny děti se shromáždily, aby shlédly video, ale jejich video přehrávač byl starý a moc nefungoval, ať jsme dělali, co jsme dělali. Rozhodli jsme se, že požádáme všechny studenty, učitele a zaměstnance – Muslimy, Hinduisty i křesťany – aby s námi poprosili Ježíše o opravení přístroje. Když jsme dokončili modlitbu, všechno začalo fungovat. Všichni byli nadšení. Nejen že se mohli podívat na video, ale byli velmi ohromeni, jak Bůh velmi specificky odpovídá na modlitbu. Později jeden ze zaměstnanců poznamenal: „Chceme se dozvědět více o Bohu a Jeho síle, která činí takové divy.“

R.H., Pákistán

*

      V jedné zapadlé africké vesnici sebou v horečce na posteli házel domorodý chlapec a jeho stav se neustále zhoršoval. Lékař – misionář, který o chlapce pečoval, udělal všechno, co bylo v jeho silách, aby horečku snížil, a teď potřeboval led. Rychle tuto myšlenku zavrhl. Pro nejbližší led by musel cestovat celý den.

      „Nemůže Bůh seslat led pro mého milovaného syna?“ zeptala se matka nemocného chlapce. Pak připomněla misionáři, co jim řekl v jednom kázání, že Bůh rád dělá zázraky pro své děti.

      „To je pravda,“ řekl misionář. „Ale led? Tady?“

      Matka se nenechala zviklat a opět zopakovala: „Nepomodlíme se?“

      Tak to udělali. Misionář se modlil velice nejasně a všeobecně, zatímco chlapcova matka šla přímo k věci.

      „Ježíši, jestli je k uzdravení mého chlapce potřeba led, pošli jej. Věřím, že to můžeš udělat.“

      Ještě ani nedořekla celou modlitbu a do chatrče se vkutálela kroupa velikosti vlašského ořechu. Když vyhlédli ven, spatřili veliké krupobití.

      „Bůh odpověděl svým úžasným způsobem!“ zvolala matka.

     Krupobití bylo jenom místní a nezničilo úrodu vesnice. Syn se zcela uzdravil. Zpráva o tomto zázraku se roznesla po sousedních vesnicích a pozvedla víru každého, kdo o tom uslyšel. A misionář si připomněl, že Bůh odpovídá i na „nemožné“ modlitby.

*

     Jedni naši známí chtěli mít dítě, ale bez úspěchu. Zhruba před rokem nás požádali, abychom se za ně pomodlili. O dva týdny později zjistili, že manželka je těhotná, a několik týdnů později se dozvěděli, že budou mít dvojčata.

     Pověst o tom se roznesla a další bezdětné páry si přicházeli žádat o modlitbu. V současné době čtyři další páry čekají miminka – včetně dalších dvojčat!

– D.G., Thajsko

*

     Největší síla člověka se skrývá v síle modlitby.

*

Perská bajka nám vypráví,

jak jeden poutník se vypravil

na cestu, na níž si trůnil

kus hlíny s nádhernou vůní.

„Co jsi zač?“ optal se směle,

„jsi klenot z dálné snad země?

Jsi nard či jiný poklad ten?

Co skrýváš za svým převlekem?

„Nic, jsem pouze hrouda hlíny.“

„A kde jsi vzal ten parfém libý?“

„Musíš-li mé tajemství znát,

s růžemi jsem přebýval rád.“

Bože, prosím Tě, přebývej v nás,

ať též prosáknem vůní Tvých krás.

Autor neznámý

*

     Jednoho křesťana v Číně požádali, aby přispěl na fond, z kterého se budou platit oběti modlám na ochranu před požárem. Odmítl s odůvodněním, že věřil v živého Boha, ne v modly, a že Bůh ho před ohněm ochrání.

     Ten samý večer, kdy se předkládaly oběti, vypukl požár v ulici, ve které bydlel tento křesťan. Shořelo přes 120 domů. Když se oheň blížil k jeho domu, sousedé mu radili, aby si zachránil alespoň nábytek, ale on na ně nedal. Namísto toho se pomodlil nahlas, aby ho všichni slyšeli: „Drahý Bože, jediný pravý Bože, prokaž svou existenci a sílu a ušetři můj dům od plamenů.“

     Oheň se blížil stále víc, až už zbýval jen jediný dům před tím, než plameny zachvátí jeho. V tom se najednou změnil vítr a jeho dům byl zachráněn.

*

Jaký prospěch přinášejí tvé modlitby druhým?

              Tvé modlitby mohou nejen změnit okolnosti pro tebe, ale také mohou významně zlepšit život druhých. Říká se, že modlitba za druhé není to nejmenší, co pro ně můžeš udělat, ale to největší. Tvoje modlitby pohnou srdcem i rukou Boha, a On pro ně něco podnikne.

              Skrze tvé modlitby mohou druzí lidé obdržet stejné výhody jako ty, když se modlíš za sebe – včetně útěchy, ochrany, osvobození od strachu, uzdravení, materiálního zabezpečení atd.

              Tím, že se za ně modlíš, jim přímo pomáháš. Ježíš často používá lidi jako své zástupce na zemi, takže se klidně může stát, že tě bude chtít použít, abys přispěl k zodpovězení modliteb ostatních. Už jenom skutečnost, že se modlíš za druhé, prozrazuje, že máš zájem o jejich dobro. Dostaneš se tak také do pozice, kdy lépe pochopíš plán, který pro ně Bůh má i jak jej uskutečnit. Například když se modlíš za někoho, kdo je nemocný, Bůh ti může prozradit, jak pomoci rozdmýchat uhasínající víru toho člověka a realizovat tak dvojitý účel pro dané onemocnění: uzdravit ho na svědectví Boží zázračné moci a dát rozkvést jeho vztahu s Bohem.

              Když s Ježíšem strávíš čas v modlitbě, naplní tě ovocem Ducha, které zahrnuje lásku, radost, pokoj, trpělivost, laskavost, dobrotu, věrnost, tichost a sebekontrolu. (Viz Galatským 5:22-23.) Čím víc se naplníš Duchem, tím víc bude vidět, jak se Ježíš a Jeho dary odrážejí ve tvém každodenním životě. „My všichni … jsme skrz Jeho Ducha proměňovány k jeho obrazu“ (2.Korinstkým 3:18).

*

     Před mnoha lety se v malém zapadlém městečku na severovýchodě Spojených států nakupilo mnoho problémů – a problémových lidí.

     Jednoho večera se sešla skupinka křesťanů a během hovoru jeden z nich prohlásil: „Možná nejsme vyškolení pastoři a kazatelé, ale něco se s naším městem musí udělat. Vytvořme si modlitební shromáždění a můžeme začít tím, že se budeme modlit za jednoho člověka. Kdo to bude?“

     Vybrali si nejzatvrzelejšího muže ve městě, beznadějného ožralu, a všichni se za něj modlili. Ještě během toho samého týdne přijal Ježíše jako svého Spasitele a stal se novým člověkem. Pak se v modlitbách soustředili na jiného muže a on se také změnil. Potom se modlili za další a další, až nakonec o rok později několik stovek lidí našlo Ježíše a město bylo změněno.

*

Jak nádherně se usmívají

ti, kteří s Bohem hovoří.

Se světlem v srdci vyzařují

radost, jež z duše švitoří.

Jak laskavě si počínají

ti, kteří s Bohem kráčejí,

žádná síla je nepřemůže,

nic nezbaví je nadějí.

Jak překrásné jsou nohy lidí,

jež chtějí Jeho cestou jít.

Ani lesk křišťálových zrcadel

by je nemohl odvábit.

Některé souží bázeň a strach,

jiné námaha podpoří;

láskyplné tváře však zdobí

ty, kdo s Bohem hovoří.

– Autor neznámý

*

     Jedné dubnové noci roku 1912 se v posteli obracela žena, která nemohla usnout. Z ničeho nic ji přepadly obavy o manžela, který se nacházel někde uprostřed Atlantiku na lodi zvané Titanik. Několik hodin se za něj zoufale modlila. Okolo páté hodiny ji obestřel klid a konečně se jí podařilo usnout.

     Mezitím se její muž, plukovník Gracie, s ostatními horečně snažil spustit záchranné čluny z obrovské lodi, která právě narazila na ledovec a rychle se potápěla. Vzdal se veškerých nadějí na svoji záchranu, zato se snažil pomoci ženám a dětem. Toužebně si přál poslat své ženě poslední zprávu a ze srdce volal: „Sbohem, miláčku!“

     Jak se loď ponořila a směřovala ke dnu oceánu, byl s ní vtažen pod hladinu obrovským vírem. Instinktivně začal pod zcela ledovou vodou plavat a v duchu volat: Sbohem, miláčku, dokud se opět nesejdeme!

     Najednou se ocitl na povrchu poblíž převráceného člunu. Ještě s několika dalšími lidmi do něj vlezl a druhý den ráno je našla záchranná loď.

     Když se plukovník Gracie vrátil domů a se ženou si povyprávěli své zážitky, uvědomili si, že se za něj modlila v době jeho největšího nebezpečí. A nejen to – podle času u nich doma byl zachráněn v pět hodin ráno – přesně ve chvíli, kdy Bůh ujistil jeho ženu, že je s ním všechno v pořádku!

*

Nemůžeme druhým věnovat

více starosti a lásky,

než když se za ně pomodlíme:

Bůh pak vyhladí jim vrásky.

*

Přímluva

Neříkej, že nevím, jak s životem se musíš prát,

vždyť v temnotě tvé noci jsem s tebou byla kolikrát.

Ač dělily nás stovky mil a věkem jsme se lišili,

často jsem tvůj žal cítila i rány, jež tě tížily.

Neříkej, že ses musel bít tak sám a opuštěn,

já v modlitbě jsem stála s tebou Bohu před trůnem;

se štítem víry a mečem ducha jsem přišla na pomoc,

když poprvé jsem slyšela, jak voláš, že se trápíš moc.

Neříkej, že je to klam, že slyšet jsem tě nemohla –

vždyť v Bohu všichni jedno jsme, já ráda jsem ti pomohla.

On mému srdci často řekne, že se modlit mám,

Hned pokleknu a ač jsi vzdálen, vím, že nejsi sám.

Virginia Brandt Berg

*

Jak modlitby prospívají Bohu

              Z modlitby těžíme velmi mnoho výhod, a tak to může vypadat, že jenom dostáváme, aniž bychom museli něco dát. Bůh se na to však dívá jinak. Je sice pravda, že Ho potřebujeme, jak jsme se zmínili na přecházejících stránkách, ale nejnádhernější na tom všem je to, že On nás také potřebuje. Touží po nás a ve skutečnosti, jak se píše, je do nás zamilovaný. Bible o nás neustále hovoří jako o Jeho nevěstě a nic by nemohlo lépe popsat vztah, který s námi chce Bůh mít. (Viz Izajáš 54:5, 62:5; Ozeáš 2:19-20; Římanům 7:4; 2.Korintským 11:2; Zjevení 19:7-8.) Co tedy od tebe Ježíš očekává a potřebuje? Potřebuje v podstatě to stejné, co muž od své ženy.

              Touží po láskyplném přátelství a otevřené komunikaci. Chce být ujištěn, že má v jejím srdci první a nejdůležitější místo. To Mu můžeš dokázat tím, že s Ním budeš trávit čas v modlitbě a že budeš číst Jeho Slovo.

              Velmi rád slyší, když Mu řekneš, jak je báječný a jak moc Ho miluješ a ctíš. Miluje tvoji chválu.

              Chce slyšet, že Ho potřebuješ. Jako každý láskyplný manžel i Bůh rád zaopatří tvé potřeby a dokonce ví lépe než ty, co potřebuješ. (Viz Lukáš 12:32; Matouš 6:8.)Přesto je rád, když Mu předneseš svoje žádosti, protože tím dáváš najevo, že Ho potřebuješ. Dokonce i On se potřebuje cítit potřebný. A samozřejmě když se o tebe postará, je rád, když Mu poděkuješ a projevíš vděčnost.

              Potřebuje tvoji pomoc. Udělalo by mu radost, kdybys šířil Jeho lásku tím, že budeš jejím příkladem a zmíníš se o Něm, těm, ke kterým tě vede. A abys přesně věděl, co po tobě konkrétně chce a jak na to, je třeba s Ním strávit čas a přijmout Jeho vedení.

*

Setkal jsem se s Bohem k ránu,

kdy se den sotva probouzel,

Jeho zář byla jak slunce,

svítící na jasné obloze.

Celý den se mnou rozprávěl

celý den konejšil mé hoře.

Spolu jsme v klidu přepluli

celé rozbouřené moře.

Druhé lodě se zmítaly

ve větru, jež s nimi mával.

A ač jim přinášel úzkost,

nám klid a pokoj dával.

S lítostí jsem si vzpomněl

na dny, kdy jsem vyplul sám,

kdy jsem bez Něj jako druzí,

zmítán, nevěděl kudy kam.

A tak skrze těžké cesty

jsem poznal jedno tajemství:

Boha musíš hledat ráno,

chceš-li být i přes den s Ním.

– Ralph Spaulding Cushman

*

Existuje spousta křesťanů, kteří si začnou pohrávat s dary Boha a Ducha a zapomenou na samotného Boha. Jako když se otec vrací domů s dárky pro své děti a děti bez pozdravení popadnou dárky, posadí se na podlahu a začnou si hrát s novými hračkami.

Je to jako v příběhu o malé holčičce, která věnovala čas, jež obyčejně trávila s otcem, na to, aby mu mohla vyrobit papuče k narozeninám. Bůh bude vděčný za bačkory, které pro Něj děláš, ale raději by měl tebe. A popravdě řečeno je velmi pravděpodobné, že se ti stejně nepovedou, když zapomeneš na Boha.

*

Rezervace času

              Ke komunikaci je samo sebou zapotřebí čas. S ohledem na všechno, co musíš udělat, ti pravděpodobně pár minut strávených s Bohem před začátkem dne bude připadat jako oběť. A možná pozdější krátká přestávka na rozhovor s Ježíšem se ti bude zdát jako divné a nevítané vyrušení. Je však mylné považovat chvíli strávenou v modlitbě za plýtvání časem, protože ať jsi zaneprázdněn sebevíc, uděláš-li si čas na modlitbu, podaří se ti vykonat víc než bez ní. Je to investice. Když z ní začneš mít užitek, budeš se divit, jak jsi to zvládal bez ní. Tady je několik rad pro začátek:

              Cílevědomě vyvíjej úsilí. Když si chceš vytvořit jakýkoli nový návyk, musíš po určitou dobu cílevědomě vyvíjet úsilí. Stejně tak je tomu i v tomto případě. Ze začátku se budeš muset více soustředit. Občas zapomeneš a občas si vzpomeneš. Postupem času si však budeš vzpomínat častěji a častěji a zapomínat méně a méně.

              To nejdůležitější nejdřív. Vždycky si najdeš čas na to, co považuješ za nejdůležitější.

              Rezervuj si ve svém denním rozvrhu čas na modlitbu. Král David napsal v knize Žalmů: „Volám k Bohu … večer, zrána, za poledne … Vyslyšel můj hlas!“ (Žalm 55:17,18). Budeš-li čekat, až vše bude hotovo, nikdy se k modlitbě nedostaneš. Pokud ti určitá doba nevyhovuje, zkus najít jinou.

              Najdi si čas a místo, kde se můžeš ztišit a kde nebudeš rušen věcmi kolem sebe.

              Vytyč si dosažitelné cíle – pro začátek třeba pět či deset minut denně a později dvakrát denně nebo víc. Modlitby nemusí být dlouhé. Když se učedníci zeptali Ježíše, jak se mají modlit, vzorová modlitba, kterou je naučil – nyní známá jako Otčenáš – obsahovala pouze šedesát šest slov. (Viz Matouš 6:9-13.) Nezáleží na tom, jak dlouho se modlíš, ale jak moc věříš a soustředíš se.

              Využij volné chvíle během dne k rychlým modlitbám na povzbuzení. Můžeš tak učinit během přestávky na kávu, v dopravní zácpě, když čekáš na schůzku, při vaření, když se sprchuješ, když uspáváš dítě, když jdeš ven se psem – v podstatě skoro kdykoliv. Prostě soustřeď své myšlenky na Ježíše a On tě povzbudí a dodá ti sílu a inspiraci k dalším krokům. (Viz 1.Tesalonickým 5:17; 1.Paralipomenon 16:11; Lukáš 18:1; 21:36.)

              Měj na paměti, že pokud si navykneš modlit se během jiné činnosti, budeš přesto potřebovat tiché chvilky, kdy se budeš moci plně soustředit na Ježíše, aby sis vyslechl, co ti chce říct.

              Opomineš-li někdy své vymezené pětiminutovky, nevzdávej se. Zkus příště nezapomenout!

*

Robert G. LeTourneau, vynálezce a výrobce prvního velkého přemísťovače zeminy na světě, byl také oddaný křesťan.

     Jednoho večera potřeboval navrhnout část stroje, která se měla začít druhý den montovat, ale zároveň se měl ten stejný večer účastnit modlitebního shromáždění. Pozdržení montáže by bylo velmi drahé, ale přesto se nakonec rozhodl, že shromáždění je důležitější, a tak se na ně vypravil. Jak se mu s takovou mohlo podařit do rána dokončit návrh?

     Kolem desáté se vrátil domů. Do té doby ho nenapadla žádná kloudná myšlenka, ale když se posadil k rýsovacímu prknu, během pěti minut přišel na zlepšovák, který byl proveditelný – Bůh mu dal inspiraci! A co víc, ta část stroje, kterou ten večer navrhl, se stala klíčovou součástí mnoha jiných strojů, které Robert G. LeTourneau později vymyslel.

     Modlitba se vyplatí!

*

     Udělej si čas na naslouchání Božího hlasu a On si udělá čas na vyřešení tvého problému.

*

Začni den správně: naslouchej Bohu!

     Každý den by ses měl zkusit pomodlit – nejlépe brzy ráno, než se pustíš do práce. Požádej Ježíše, aby ti pomáhal a vedl tě. Hned po probuzení, než začneš dělat cokoli jiného, promluv s Bohem. Převezmi od Něj instrukce týkající se nastávajícího dne a budeš překvapený, jak se spousta problémů vyřeší ještě před začátkem dne, když si vyslechneš, co ti chce Bůh říct.

     Pokud se však vrhneš do svých problémů a potíží a své práce, aniž by ses zastavil, pohovořil si s Bohem a převzal od Něj pokyny, budeš jako muzikant, který se rozhodl, že napřed odehraje svůj koncert, a pak si teprve naladí nástroj. Začni den se Slovem Božím a modlitbou a ze všeho nejdřív se slaď s Pánem.

     Nepoddávej se myšlence, že modlit se je těžké nebo že na to nemáš čas. Čím víc máš naspěch, tím máš větší důvod k tomu, aby ses pomodlil, a tím déle by ses měl modlit. Když strávíš jenom chvilku v modlitbě, zjistíš, že později nebudeš muset strávit tolik času, abys dokončil svou práci. Olemuješ-li svůj den modlitbou, je větší pravděpodobnost, že se neroztřepí. Tak je to jednoduché!

*

Hněváme se, vztekáme se,

nevražíme, soptíme,

reptáme a hubujeme,

nervózně se potíme.

Co děláme, nevidíme,

nechápeme zhola nic,

přitom by nám postačilo

s Bohem strávit času víc.

– Autor neznámý

*

     Zdá se, že většina křesťanů v dnešní době má větší zájem na tom, aby Bůh vyslyšel, co oni říkají Jemu, než aby poslouchali, co Bůh chce říct jim. Snaží se prosadit svůj program a přimět Boha, aby jej podepsal. Jednou jsem slyšel, jak kdosi říká: „Jsi ochotný nepředkládat svůj program Bohu k podpisu ani si nenechat předkládat program od Boha k tvému podpisu, ale namísto toho podepsat prázdný papír a nechat Boha, aby na něj napsal, co uzná za vhodné, aniž bys věděl, co to je?“

     Musíš se především naučit naslouchat Bohu. Král nemá povinnost běhat po hradě a křičet a svolávat své poddané, aby jim sdělil, co po nich chce. Ke králi vstupuješ v tichosti a uctivosti a s upřímností a bázní mu předkládáš svoje žádosti. A potom tiše čekáš na odpověď. Bůh je náš král, a proto se k Němu musíš chovat jako ke králi, a musíš se Ho obávat, respektovat Ho a vážit si Ho!

*

     Když se ztišíš před Pánem, ukazuješ tím svou víru v to, že Bůh se o všechno postará a všechno vyřeší. Dáváš tím najevo, že důvěřuješ Bohu. „Stvoření opírající se o Tebe chráníš pokojem, pokojem, neboť v tebe doufá“ (Izajáš 26:3). Nevložíš-li v Něj svoji důvěru, budeš neustále zmatený. Jako se říká v jedné říkance:

     „Když Mu věříme, nemáme žádný strach.

     Když se bojíme, je z naší víry prach!“

     Když jsi rozčilený, zmatený, ustaraný, nervózní a vznětlivý, tak Mu nedůvěřuješ. Nemáš takovou víru, jakou bys měl mít. Důvěra je obrázek naprostého pokoje a klidu mysli, srdce a ducha. Tělo pokračuje v činnosti, ale tvůj duch je klidný.

*

Jednou jsem vstal časně zrána

a jaký den mě čekal zas!

Měl jsem zvládnout tolik práce,

že na modlení mi nezbyl čas.

Problémy plížily se kolem,

každý úkol těžší se mi zdál.

„Proč, Bože, nepomůžeš? ptám se.“

Řekl mi: „Vždyť jsi nežádal.“

Chtěl jsem do Božích komnat vejít;

však klíč v Jeho dveřích nešel dál.

S mírností z Božích úst znělo:

„Synu můj, vždyť jsi neklepal.“

Radost a krásu chtěl jsem vidět,

den ale začal zcela černě.

Odpověď, již jsem dostal, zněla:

„Přeci jsem řekl: ‚Hledejte Mě.‘“

Dneska jsem vstal časně zrána

a chtěl jsem slyšet Boží hlas.

Měl jsem zvládnout tolik práce,

že na modlení zbyl mi čas.

– Autor neznámý

*

Jak dosáhnout výsledků

              Neexistuje žádný zázračný vzorec na modlitbu, nabídneme ti však dvanáct kroků, které ti mohou pomoci v tom, aby tvoje modlitby byly účelné:

1. Buď vděčný a plný díků.

              Bohu se líbí, když jsme plní vděčnosti. Uvádí tě do Jeho přítomnosti. „Vstupte do Jeho bran s díkůvzdáním, do nádvoří Jeho s chvalozpěvem. Vzdávejte Mu chválu, dobrořečte Jeho jménu“ (Žalm 100:4).  „V každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu“ (Filipským 4:6).

              Předtím než začneš odříkávat vše, co bys po Bohu chtěl, věnuj chvilku tomu, že Mu poděkuješ za to, co již udělal. Nepoděkuješ-li Mu za požehnání, která ti poskytl, nebude ti příliš nadšeně odpovídat na modlitby a dávat ti něco dalšího.

              Samozřejmě někdy se ti nebude do děkování příliš chtít, obzvláště když onemocníš, něco tě bolí nebo jsi rozmrzelý, ale právě v těch chvílích je velmi důležité zůstat pozitivní a navzdory všemu Ho chválit. Vždycky se dá najít něco, za co Bohu poděkovat. Poděkuj Mu za všechno dobré, co ti dal. Poděkuj Mu za zkoušky a potíže, které nemáš. Když se budeš soustředit na dobré věci a vyslovíš je, tvoje díky pozvednou tvého ducha jako nic jiného. S Boží pomocí se skrze díkuvzdání přehoupneš přes své strasti a potíže.

2. Začni s čistým srdcem.

              Předtím než můžeš uvěřit, že Bůh odpoví na tvé modlitby, musíš si být jistý, že mezi tebou a Ježíšem nic nestojí. „Ať nás srdce obviňuje z čehokoliv; neboť Bůh je větší než naše srdce a zná všecko! Jestliže nás srdce neobviňuje, máme svobodný přístup k Bohu; oč bychom Ho žádali, dostáváme od Něho, protože zachováváme Jeho přikázání a činíme, co se Mu líbí“ (1.Janův 3:20-22).

              Máš-li pocit, že si nezasloužíš Boží požehnání – odsuzuje-li tě tvé srdce – obvykle to znamená, že se buď cítíš provinile, protože jsi udělal něco špatného, nebo ti ďábel našeptává, že jsi udělal něco špatného, ač to tak není. Nejjistější způsob, jak nedostat odpovědi na modlitby, je nemodlit se, a tak se tě ďábel snaží přesvědčit, že jsi příliš špatný a tudíž se nemůžeš přiblížit k Bohu a očekávat od Něj pomoc. Právě proto nemůžeš založit své modlitby a svůj vztah s Bohem na svých pocitech. Musíš roztřídit pravdu od lží a to tak, že upřímně požádáš Boha, aby ti pomohl věci vidět Jeho očima.

              Pokud jsi udělal něco špatného, stačí vše napravit tím, že svou vinu přiznáš, požádáš Boha o odpuštění a zavážeš se, že se pokusíš uvést věci na pravou míru a usmířit se, s kým je potřeba. Když to uděláš, Bůh ti odpustí, vyslyší tvé další modlitby a odpoví na ně. (Viz 1.Janův 1:9; Matouš 5:23-24; Žalm 103:8-12.)

              Jestli tě budou pocity provinění a bezcennosti soužit i nadále, pak je to jasně ďáblovo dílo. Neposlouchej ho a naopak „přistup směle k trůnu milosti, abys došel milosrdenství a nalezl milost a pomoc v pravý čas“ (Židům 4:16). Když se postavíš ďáblovým lžím a budeš je ignorovat, postupně zmizí. Vykroč s modlitbou a Pán ulehčí tvému srdci.

3. Modli se za Boží vůli.

              Když se budeš snažit potěšit Boha, rád ti vyplní touhy tvého srdce. „Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce“ (Žalm 37:4). Jako milující otec ti s radostí dá, co potřebuješ, i to, co chceš, pokud je to pro tebe dobré a neublíží to druhým.

              Zamysli se nejdřív nad tím, co potěší Boha a co Mu udělá největší radost – to nechť je tvá modlitba. Shoduje-li se tvá a Jeho vůle, můžeš požádat „oč chceš, a stane se ti“ (Jan 15:7).

4. Dej přednost potřebám druhých před svými

              Modlitba křesťanům nabízí vysoké osobní výhody, ale zároveň je to velká zodpovědnost. Bůh od nás očekává, že se budeme modlit nejen za sebe ale i za ostatní.

              Tvoje modlitby mohou mít velký vliv na život druhých, i kdyby byli třeba stovky či tisíce kilometrů daleko. Tvoje modlitby osloví a ochrání. Mohou potěšit, uzdravit, napravit a přinést lásku, radost a štěstí. Mohou zbořit zábrany, překonat jakoukoliv překážku a načerpat z Božích bezedných zásob. Tvoje modlitby mohou pohnout Boží rukou, aby pracovala v životech a srdcích druhých lidí.

              Bůh rád odpovídá na nesobecké modlitby. A když vidí, že upřednostňuješ potřeby ostatních před svými vlastními, může se stát, že tě zahrne takovým požehnáním, že se ti o tom ani nesnilo.

5. Buď konkrétní.

              Ježíš chce, aby naše žádosti byly konkrétní. Ptá se nás: „Co chcete, abych pro vás udělal?“ (Matouš 20:32). Na konkrétní modlitbu dostaneš konkrétní odpověď. Nejasné bezcílné modlitby většinou poukazují na jednu ze tří možností: a) nemáš zájem, b) nevíš, co po Něm chtít, c) nevěříš, že to může udělat. Buď co nejkonkrétnější a nejjasnější, jako bys vypisoval šek na výběr z nebeské banky. Vepiš do něj přesné množství, které chceš, svoje jméno – nebo jméno toho, kdo jej potřebuje – datum, podpis – a je to tvoje!

6. Buď upřímný.

              Může tě napadnout otázka, proč se vlastně máme modlit, když vševědoucí Bůh už ví, co potřebujeme. Proč je potřeba trávit čas modlením, když On předem ví, oč Jej požádáš? Je pravda, že Bůh ví, co potřebuješ, ještě než Ho poprosíš, a přesto chce, aby ses modlil. (Viz Matouš 6:8.) Dáváš tím najevo, že Ho potřebuješ. Je to pozitivní deklarace tvé víry v to, že odpoví na tvoje modlitby, a to se Mu líbí.

              Budeš-li líný, a přesto si budeš myslet, že ti Bůh odpoví na modlitby bez ohledu na to, jak moc nebo málo do nich dáš, nebo že pro tebe udělá všechno, aniž by ses uráčil požádat, budeš pravděpodobně z Jeho odpovědi zklamaný, protože pravděpodobně žádná nepřijde. Izajáš, jeden ze starozákonních proroků, jednou správně řekl, že se v Izraeli děly zlé věci, protože se lidé nemodlili: „Nebylo nikoho, kdo by Tě volal…“ (Izajáš 64:7).

              Bůh chce, abys projevil svůj zájem a modlil se. A očekává, že v závažných věcech budeš prosit o Jeho pomoc obzvlášť intenzivně. Vyburcuješ-li se, Bůh se také vyburcuje. „Budete Mě hledat a naleznete Mě, když se Mne budete dotazovat celým svým srdcem“ (Jeremjáš 29:13).

7. Procvičuj svou víru.

              Co to znamená věřit? Věřit znamená vzít Boha za slovo. Znamená to věřit, že co slíbil, také splní. S vírou nezáleží na tom, co říká rozum a logika. Prostě víš, že to tak bude, protože to Bůh slíbil, ať tomu tvoje lidská mysl rozumí nebo ne.

              Čím větší je tvoje víra ve schopnost Boha odpovědět, tím větší odpovědi na modlitbu dostaneš. Následující dva příklady tento princip jasně vysvětlují: Když dva slepí žádali Ježíše, aby jim vrátil zrak, zeptal se jich, jestli věří, že to může udělat. Když odpověděli, že ano, řekl jim, že se jim stane „podle jejich víry“ a uzdravil je. (Viz Matouš 9:27-30.) Ale na jiném místě čteme, že v jednom městě neučinil mnoho zázraků kvůli nevěře lidí. (Viz Matouš 13:58.) Takže je zcela jasné, že míra tvé víry určuje míru Boží odpovědi.

              Jak posílit sval víry? Vyživuj jej Božím Slovem (viz Římanům 10:17) a denně jej procvičuj modlitbou. Zapomeneš-li jej živit, scvrkne se; nebudeš-li jej procvičovat, ochabne.

8. Modli se ve jménu Ježíše.

              Ježíš nám říká: „A začkoli budete prosit ve jménu Mém, učiním to“ (Jan 14:13). Také nám říká: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze Mne“ (Jan 14:6). Tento druhý verš mluví v prvé řadě o spasení, ale také se vztahuje na modlitbu. Když Ježíš přišel na zem, aby zemřel za naše hříchy, stal se prostředníkem mezi námi a Bohem Otcem. Bible nám říká: „Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš“ (1.Timoteův 2:5; viz též Židům 8:6).  Adresuj své požadavky Ježíši a dostane se ti nádherných odpovědí na modlitby.

9. Uplatňuj si nárok na Boží slovo.

              Bůh má sklad plný jedinečných pokladů a nekonečného bohatství – vše, co sis kdy přál a potřeboval – a všechno je ti zaslíbeno v Jeho Slově. Bible vysvětluje: „Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení, abyste se tak stali účastnými božské přirozenosti“ (2.Petrův 1:4). Musíš si na ně akorát uplatnit nárok.

              Boží slovo je jako smlouva, kterou se sám Bůh zavázal. První krok je seznámit se s jejími podmínkami. To učiníš čtením Slova. Když se potom modlíš, Bůh chce, abys na těchto podmínkách trval. Když Mu připomeneš Jeho zaslíbení, dáváš najevo, že věříš v Jeho Slovo a že udělá, oč Jej žádáš.

              Tato smlouva má samozřejmě také podmínky, kterých musíš dostát ty. Mnoho Božích zaslíbení je spojených s určitými předpoklady. „Oč bychom Ho žádali, dostáváme od Něho, protože zachováváme Jeho přikázání a činíme, co se Mu líbí“ (1.Janův 3:22). Abychom si mohli uplatnit nárok na „oč bychom Ho žádali“,  musíme se snažit plnit Jeho přikázání a zalíbit se Mu. Když dodržíš svoji část smlouvy, můžeš si s odvahou uplatnit nárok na to, co ti podle Jeho Slova právem patří.

              Naše dcera Angela si tři nebo čtyři týdny stěžovala, že ji bolí oči a při čtení vidí rozmazaná písmena. Šli jsme s ní ke dvěma očařům a oba se shodli na tom, že má oči v pořádku.

              Během několika dalších týdnů však bolest pokračovala a její zrak se velmi zhoršil. Vydali jsme se za třetím doktorem, který navrhl, abychom s ní zašli do nemocnice na podrobnější vyšetření.

              Výsledky z nemocnice nebyly nikterak dobré. „Angelin problém může být  poškození očí nebo mozku,“ vysvětlila nám očařka. Dodala, že pokud to tak je, pak je pozdě na jakékoli léčení. Aby zjistila víc, udělala jí vyšetření očního nervu, během něhož jsme se modlili za to nejlepší.

              Když došly výsledky testu, doktorka nám sdělila, že je to velice akutní. Angeliny oči stěží rozpoznaly velmi jasné světlo. Doktorka začala mít podezření na mozkový nádor. Jednalo se tu o naléhavý případ.

              Ten večer jsme se zoufale modlili za Angelino zdraví a já jsem jí četla z Božího slova o víře a uzdravení. Vzhledem k tomu, že nemohla vidět její oblíbená slova z Bible, cítili jsme, že vhodný verš, který bychom si mohli nárokovat, je Žalm 119:18: „Otevři mi oči, abych mohl spatřit divy ze zákona tvého.“ Potom jsme se chopili víry, že Bůh slyšel naše modlitby a uzdraví ji.

              Téměř okamžitě začala vidět slova jedno po druhém. Brzy přečetla celou stránku. Její uzdravení bylo zázračné a okamžité.

M.T., Taiwan

10. Odmítni pochybovat.

              Ďábel by chtěl, abys o Božím slově pochyboval. Je-li schopen nás přesvědčit, že Boží zaslíbení jsou prázdná a nelze se na ně spolehnout, pak naše modlitby ochudil o jejich moc.

              Písmo nás nabádá, abychom „prosili s důvěrou a nic nepochybovali. Kdo pochybuje, je podoben mořské vlně, hnané a zmítané vichřicí. Ať si takový člověk namyslí, že od Pána něco dostane; je to muž rozpolcený, nestálý ve všem, co činí“ (Jakub 1:6-8). Odmítni se zaobírat jakýmikoliv myšlenkami, které protiřečí Slovu – jsou ďáblovo sémě pochyb.

11. Pokládej to za vyřízené.

              Každá modlitba, která se shoduje s Boží vůlí a která je pro všechny nejlepší, je ze strany Boha zodpovězena ještě před tím, než je vyřčena. (Viz Izajáš 65:24.) Boží slovo nemůže selhat, takže kdykoli splníme podmínky vytyčené ve Slově, jako např. ty, o kterých jsme se zmínili v této brožuře, odpovědi na naše modlitby jsou automaticky splněny. Je možné, že neodpoví podle našeho očekávání nebo že neuvidíme Jeho odpověď okamžitě, věci se však daly do pohybu, aby se splnily v Jím určenou chvíli podle Jeho vůle. Takže potom, co jsi Pánu přednesl svůj požadavek, přijde čas na to, aby ses tzv. chopil víry. Musíš důvěřovat, že odpověď je na cestě, a věřit, že jsi vyplnil svoji část smlouvy a že tě nenechá na holičkách, i kdyby to mělo nějakou dobu trvat. Pokládej to za vyřízené.

12. Děkuj Bohu za odpověď.

              Věříš-li, že Bůh vyslyšel a odpověděl na modlitbu, nebudeš čekat na odpověď, abys Mu za ni poděkoval; poděkuješ Mu s vírou předem. Je stejně důležité zakončit modlitby s chválou a díkůvzdáním jako je začít.

*

Všechno se na tebe valí? Převal to na Boha!

     Bůh rád urychluje příchod krizových situací. Někdy je dopustí, abychom se modlili a uvěřili, že nám odpoví. Chce, abychom byli konkrétní a vykročili s vírou tak, že budeme mít konkrétní požadavky a budeme očekávat konkrétní odpovědi. Konkrétní modlitby staví jak Boha tak i nás do středu pozornosti, ale je to zároveň známka naší víry, a to se Bohu líbí.

     Někteří lidé se bojí požádat Ježíše o přesné odpovědi na modlitbu, protože mají strach, že je nedostanou – a to se může špatně odrazit na jejich „duchovnosti“, případně pokazit Boží reputaci. „Co když mi Bůh na modlitbu neodpoví? Co si lidé pomyslí o naší víře a o Bohu?“ Tak prostě všechno zevšeobecní, aby nebyli „přistiženi“, kdyby nedostali odpověď.

     Bůh se však rád stává středem pozornosti, protože ví, že nikdy nezklame. Nikdy nezklame, pokud splníme dané podmínky, uplatníme víru v modlitbě a uposlechneme Jeho Slovo. A když odpoví, bude to na svědectví Jeho Slovu, Jeho věrnosti a naší víře, protože očekáváme konkrétní odpověď. Tak Mu řekni konkrétně, co má udělat, a On tě nezklame!

*

     Dr. Alexander Whyte z Edinburgu byl známý svými modlitbami během kázání. Vždycky nalezl něco, za co Bohu poděkovat, a to i v těžkých dobách. Jedno bouřlivé ráno si jeden člen shromáždění pomyslel: Dneska je tak mizerně, že kazatel určitě nebude mít za co Bohu děkovat.

     Ale Whyte začal svou modlitbu těmito slovy: „Děkujeme ti, ó Bože, že ne všechna rána jsou takováhle.“

*

Miminko je názorným příkladem víry

Jak od Boha dostaneme duchovní výživu, kterou potřebujeme? Je to jednoduché: prostě musíme mít víru jako malé miminko.

Když miminko pláče, protože má hlad, ví, že ho matka neodmítne. Bůh do něj vložil vědomí, že když zavolá, maminka mu odpoví. Očekává odpověď a dostane ji. A když my, děti nebeského Otce, požádáme o mléko, určitě nám nedá hada ani nic jiného! (Viz Lukáš 11:10-13.)

Co vytahuje mléko z matčina prsu? Miminko při sání tvoří ve svých ústech vakuum, které vytahuje mléko ven. Modlitba vytváří takové vakuum v našem srdci: „Pane, tady je prázdné místo, naplň jej.”

Když je miminko malé, matka musí přinést výživu až k němu a ukázat mu, kde je. Ale jak roste, automaticky se naučí, kde nalézt mléko a může se pro něj samo natáhnout. Stejně tak čím víc si budeme cvičit přijímání výživy od Boha, tím lépe budeme znát, kde ji najít. A pokud budeme sát, dostaneme, protože Bůh má neomezené možnosti.

e

     Vypráví se příběh o jedné stařence ze Skotska, která prožila většinu svého života v zapadlém koutě skotských hor a byla tak chudá, že za ni církev musela platit i nájemné.

Jednoho dne, když jí pastor nesl peníze, se zeptal: „Paní McKintricková, proč vám nepomáhá váš syn? Má v Austrálii velice dobré postavení a je to hodný chlapec, který vás hluboce miluje. Není to tak?“

„Ale ano,“ odpověděla matka, „a nikdy na mne nezapomíná. Každý týden mi posílá milé psaní.“

Pastor byl velice zvědav, co že je to za syna, který tak miluje svoji matku a přesto ji nechá bez podpory, a tak se zeptal, jestli by se mohl na nějaký dopis podívat.

Žena se brzy vrátila se dvěma balíky. „To jsou jeho dopisy,“ řekla a podala pastorovi první balík. „A tohle jsou krásné obrázky, které mi posílá s každým dopisem. Pěkně se vejdou do obálky a pro mne je to důkaz, že na mne myslí.“

„Obrázek v každém dopise?“ Pastorovi to nedalo. „Mohu vidět i ty obrázky?“

„Ale jistě,“ odpověděla žena. „Na některých je mužská hlava, na některých muž sedící na koni a hodně jich je s obrázkem krále. Podívejte se, zrovna tady je anglický král. Ať žije král!“

„Ať žije váš syn!“ řekl užaslý pastor. „Má drahá přítelkyně, víte, že jste bohatá žena? Toto jsou peníze! Máte zde bohatství. Jen pomyslete, jak jste zde celou dobu trpěla a žila z ničeho, když přímo tady v domě máte jmění, o kterém jste si myslela, že jsou to jen hezké obrázky!“

Zaslíbení v Božím slově nejsou jen hezké obrázky, jen pěkná slova. Slovo Boží praví: „Tím nám daroval vzácná a převeliká zaslíbení“ (2.Petrův 1:4) a jsou jich stovky. Nevyčerpatelný zdroj! Prameny, které nikdy nevyschnou.

-Virginia Brandt Berg

e

Bůh říká: „Přikažte Mi!“

Ty jsi v Božích rukou, ale svým způsobem je i Bůh ve tvých. „Ohledně díla mých rukou, budete mi přikazovat.“ (Izajáš 45:11, z angl. KJV). Cože? My můžeme přikazovat Bohu? Ano. Jestliže žiješ v poslušnosti Bohu, jsi v Jeho vůli a toužíš po věcech, které Ho těší a velebí, můžeš Mu přikázat, co budeš chtít. Pokud děláš správné věci, miluješ Ho a máš víru v Jeho Slovo, slíbil, že odpoví na tvoje modlitby.

Tolik toho, co Bůh dělá, záleží na tvé vůli, na tvých činech, na tom, co chceš a jak se modlíš. On své jednání omezuje tvou vírou a tvými žádostmi. „Nemáte, protože neprosíte“ (Jakub 4:2). On čeká, že začneš velet situaci.

Modlitba pohne rukou a srdcem Boha. Rád nás používá a vkládá svoji sílu a neomezenou moc do

rukou chatrných mužů a žen. Tak se modli!

e

Udělej, co můžeš udělat

              Bůh očekává, že uděláš, na co stačíš. Tím prokážeš svoji víru – věříš, že Bůh udělá, co ty udělat nemůžeš. Často se tomu říká „krok víry“. Evangelia jsou plná příkladů:

              Ježíš řekl muži s odumřelou rukou: „Zvedni tu ruku.“ Očividně jí nemohl pohnout, protože byla odumřelá. Ale když vyvinul úsilí a uvěřil, že ho Ježíš uzdraví, jeho ruka byla „zdravá jako ta druhá“ (Matouš 12:13).

              Ježíš řekl jinému muži, který byl od narození slepý, aby se šel umýt v jistém jezeře. Okolostojícím to pravděpodobně připadlo jako pošetilost, ale ten muž uvěřil, poslechl a zrak se mu vrátil. (Viz Jan 9:1-7.)

              Když malomocní prosili Ježíše, aby se nad nimi slitoval a uzdravil je, řekl jim, aby se šli ukázat kněžím. Podle židovského zvyku se lidé uzdravení z malomocenství chodili ukazovat kněžím, aby potvrdili jejich uzdravení. Malomocní v tu chvíli ještě uzdravení nebyli, ale uvěřili, poslechli, vydali se ke kněžím a byli uzdraveni. (Viz Lukáš 17:12-14.)

              Než mohl Ježíš vzkřísit Lazara z mrtvých, musel být nejdřív odvalen kámen od vchodu do hrobky. To mohli udělat druzí. Když pozůstalí shromáždění u Lazarovy hrobky poslechli Ježíše a odvalili kámen, prokázali svou víru v to, že Ježíš je schopen udělat zázrak a vrátit Lazarovi život – a tak se také stalo. Mohl k odvalení kamene použít nadpřirozenou sílu, stejně jako nadpřirozeně vzkřísil Lazara, ale neudělal to. Chtěl vidět, jestli přihlížející budou podle své víry jednat. (Viz Jan 11:1-44.)

              Ti, kteří demonstrují víru skutkem, dostanou odpovědi na modlitby a uvidí zázraky. Ti, kteří žádají, dostanou. Ježíš s radostí uzdravil nemocné, vzkřísil mrtvé, potěšil zkroušené v srdci, a právě ti, kteří měli víru a požádali, byli ti, kterým se těchto požehnání dostalo. Bůh možná chce učinit zázrak v životě tvém, jenom čeká, až Ho požádáš. Úmyslně se omezil našimi modlitbami a vírou. Když jsme plní víry a požádáme Boha, aby pro nás pracoval, rozvážeme Mu ruce a On může učinit divy.

              Jestli nevíš, co máš dělat, než ti Bůh odpoví na modlitby, zeptej se Ho. Buď ti to přímo sdělí nebo ti to ukáže při čtení Slova.

e

      Misionářský průkopník Hudson Taylor se poprvé vydal do Číny v roce 1853. Cesta trvala skoro půl roku. Když jednou proplouvali velmi blízko ostrova kanibalů, loď se ocitla v závětří. Pomalu byla unášena ke břehu. Tam už se shromáždili divoši, očekávajíce hostinu.

      „Pane Taylore, vy jste muž víry. Modlete se k Bohu, aby se stalo něco, co by nás zachránilo!“ naléhal kapitán.

      „Pomodlím se,“ řekl Taylor, „ale vy musíte spustit plachty, aby se do nich mohl opřít vítr.“

      „To nemohu udělat,“ namítl kapitán. „Celá posádka by se mi vysmála, kdybych spustil plachty za naprostého bezvětří.“

      „V tom případě se nepomodlím,“ řekl Taylor. „Nejprve připravte plachty.“

      Tak se stalo.

      Když se Taylor modlil ve své kajutě, někdo zaklepal na dveře. Byl to opět kapitán.

      „Ještě se modlíte za vítr?“ zeptal se kapitán.

      „Ano.“

      „Tak už přestaňte,“ řekl kapitán, „protože máme víc větru, než je třeba.“

      A tak v bezpečí dosáhli svého cíle.

e

Jako by se stalo

              Když jsi Boha o něco požádal, začni jednat. Jednej podle své víry. Přiměj Boha k akci – ukaž Mu, že věříš v Jeho odpověď tak hluboce, že se budeš chovat jako by už odpověděl. Následující pravdivý příběh podle Virginie Brandt Bergové tento princip názorně ilustruje.

              Když jsem byla pastorkou církve v oklahomském Wagoneru, chodila tam dívka, která se jmenovala Etta. Přála si jít studovat na univerzitu a připravit se na křesťanskou službu. Dva roky se modlila za peníze na školné, ale druhý rok se velice zadlužila. Vypadalo to dost beznadějně.

              V zoufalství ke mně přišla se slzami v očích. Zeptala jsem se jí, jestli je studium pro ni určitě Boží vůle a ona odpověděla, že si je tím jistá.

              „Pak bych déle nečekala,“ řekla jsem. „Dva roky jsi prosila Boha o peníze, ale zatím tvoje jednání neukázalo, že od Něj peníze opravdu očekáváš. Kdybys věřila, že na tvoji modlitbu odpoví a dá ti potřebné peníze, co bys udělala?“

              „Nachystala bych si oblečení, oznámila bych škole, že nastupuji, a vyřídila bych si všechny ostatní záležitosti,“ odpověděla Etta.

              „Přesně to bych na tvém místě udělala. Spolehni se na Jeho zaslíbení a všechno si zařiď, jako bys už měla peníze v ruce. Skutečná víra jedná, jako by se to už stalo. Kdyby ti někdo slíbil peníze, věřila bys mu. Bůh slíbil ve svém Slově, že naplní touhy tvého srdce (viz Žalm 37:4), a ty Mu nevěříš.“

              „Ale paní Bergová,“ odpověděla dívka, „já Mu věřím! Dokážu vám to! Jdu se domů zabalit a přichystat. Škola začíná už brzy, a tak si musím pospíšit.“

              Od té chvíle Etta nezaváhala. Vrhla se do příprav, jako by už peníze vlastnila. Byla si jistá, že nebeská banka se jí v tu pravou chvíli otevře. (Viz Malachiáš 3:10.)

              Den před odjezdem mi zavolala a sdělila mi, že má oblečení a ostatní věci přichystané, ale nemá žádný kufr. Po telefonu jsme nárokovali: „Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši“ (Filipským 4:19). Pak jsem šla dál po své práci a tento incident jsem pustila z hlavy.

              Asi za hodinu mi zavolala známá. Dělala doma pořádek a našla různé věci, které nepotřebovala, a chtěla se jich zbavit. Mezi nimi byl i velký kufr. Jestli prý jej mohu nějak využít.

              „Plníš nebeský příkaz,“ rozesmála jsem se, „pouze jsi na špatné adrese. Bůh chce poslat tento kufr Ettě.“

              Příští večer se nás několik sešlo, abychom vyprovodili Ettu k vlaku. „Paní Bergová,“ zašeptala, „ty peníze ještě nepřišly, ale ani trochu se nebojím. Jsem si jistá, že Bůh moji modlitbu slyšel a že mám, co jsem od něj chtěla.“ (Viz 1.Jan 5:14-15.)

              Někde se stala chyba, pomyslela jsem si. Slyšela jsem od známých, že mezi sebou vybrali peníze, aby Ettě pomohli, ale …

              V tu chvíli jsem v dálce uslyšela houkání vlaku a spatřila jsem světla lokomotivy. Etta se mi z tváře snažila vyčíst mé myšlenky. Co jsem měla říct?

              Najednou se k nám rozběhl jeden z lidí, kteří pořádali sbírku. „Byl jsem u sebe v kanceláři a tu jsem si vzpomněl, že mě kolegové požádali, abych od nich přinesl Ettě peníze,“ řekl. „Tak jsem tam přidal ještě něco od sebe a od své ženy.“

              „A tady je ještě moje troška,“ přidala se jedna moje přítelkyně, která právě přišla.

              „Nastupte si!“ zavolal výpravčí. „Nastupte si!“

              „Nastupte si díky Božím zaslíbením,“ řekla jsem Ettě. „Vyplatí se věřit, co?“

              „Báječné,“ odpověděla, „je prostě báječné, co víra dokáže.“

e

      Když přicházíš před Krále,

      vezmi prosby nemalé.

      Vlastní velkou moc a sílu,

      předvede ti spoustu divů!

e

      Modlitba je nejsilnější forma energie, jakou kdo dokáže vyrobit. Vliv modlitby na lidskou mysl a tělo je tak evidentní, jako vliv žláz s vnitřní sekrecí. Její výsledky lze měřit ve smyslu zvýšené chuti do života, větší rozumové vitality a hlubšího porozumění mezilidských vztahů.

      Modlitba je nepostradatelná pro plné vyvinutí osobnosti. Jedině v modlitbě můžeme dosáhnout naprosté souhry mysli, těla a ducha, která dodává slabé lidské potřebě její neotřesitelnou sílu. Když se modlíme, spojíme se s nevyčerpatelnou hybnou energií, která otáčí vesmírem.

– Dr. Alexis Carrel, americký chirurg a biolog francouzského původu, laureát Nobelovy ceny pro r. 1912

e

Způsoby modlení

              Pravděpodobně tě nikdy nenapadlo, kolika způsoby se dá modlit. Modlitby mohou být dlouhé nebo krátké, tiché, hlasité nebo zpívané. Některé modlitby ani nepotřebují slova. (Viz Římanům 8:26.) Mohou to být zábavné výměny názorů nebo posvátné, formální uctívání. Mohou to být šťastné, vděčné chvály nebo vášnivá pokání zlomeného kajícného srdce. Mohou být spontánní, pečlivě připravené či zapsané. Napiš si je sám nebo je přečti z Bible (spousta jich je v knize Žalmů) či z jiné křesťanské knížky. Mohou se přimlouvat za tebe nebo za druhé. Lze se modlit v soukromí nebo s ostatními. Můžeš prostě Pánovi vyznat, že potřebuješ Jeho požehnání na to, co děláš, nebo můžeš se vší vážností prosit za Jeho vedení, protože musíš zdolat zdánlivě nemožnou překážku. Modli se na kolenou nebo při chůzi. Modlit se dá na spoustu různých způsobů. Pro zajímavost jich tu pár nabízíme:

Modlitby chvály

              Modlitby chvály přinášejí užitek všem zúčastněným. Bůh miluje chválu a když Ho chválíš za Jeho dobrotu, začneš vidět věci ve správném měřítku. Když tě tíží problémy a starosti, přenech je Ježíši, a buď vděčný za to, co máš. (Viz 1.Petr 5:7.) Poděkuj Mu za všechno, co pro tebe udělal, chval Ho za kýžený výsledek, který ti už vírou patří.

              Tak to dělal biblický král David. Pokud si myslíš, že máš problémy, považ, jaké měl on. Než se stal králem, jeho učitel – král Saul – na něho začal žárlit a několikrát se ho snažil zabít; když se stal králem, jeho vlastní syn se zmocnil trůnu a David musel v nemilosti a s hanbou odejít do jiné země – a to tu nebyla zmínka o jeho cizích nepřátelích.  Navíc si byl vědom, jakým je hrozným hříšníkem. Zdánlivě se mu nabízel každý důvod ke stížnostem a depresím, ale ve svých žalmech – nebo alespoň k jejich závěru – zaujímal kladný postoj. Navzdory svým potížím chválil Boha, protože věděl, že Bůh nakonec všechno vyřeší. Bůh slíbil, že všechno vyřeší, a taky tak vždycky učinil. Díky Davidově víře a chválám ho Bůh nazval mužem podle svého srdce. (Viz 1.Samuel 13:14.) A výsledkem je kniha Žalmů.

              Nejlépe je samozřejmě navyknout si modlitbám chvály před tím, než nastanou velké problémy. Například namísto modlitby typu „prosím, Pane, za své děti“ se můžeš pomodlit: „Ježíši, děkuji za to, že jsi mi dal tak skvělé děti. Díky, že se o ně dneska postaráš. Děkuji ti, že budou v bezpečí a bude se jim ve škole dařit. Také ti děkuji za společný večer, který spolu budeme moci strávit…“

Společná modlitba

              Většinou se člověk modlí v soukromí, bez toho se neobejde. Osobní modlitby mají své vlastní výhody. (Viz Matouš 6:6.) Někdy se však vyplatí modlit se s druhými. Ježíš slíbil: „Shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, Můj nebeský Otec jim to učiní. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni ve jménu Mém, tam jsem Já uprostřed nich“ (Matouš 18:19-20; viz též 5.Mojžíšova 32:30). Zkrátka v určitých situacích je společná modlitba mocnější.

              Můžeš-li se modlit s druhými lidmi, když procházíš obzvláště těžkým obdobím, bude ti to útěchou a zdrojem duchovní síly. Jako křesťané jsme zodpovědní, abychom se navzájem podporovali v modlitbě. Tak využij modliteb druhých a nabídni jim, že se s nimi v případě potřeby také pomodlíš.

Konverzační modlitba

              Když se s někým modlíš za určitou situaci, zkuste se modlit „konverzačně“. Každý člověk přidá jednu či dvě věty na jiné téma nebo uplatní vhodné biblické zaslíbení. Buď se můžete modlit popořadě, nebo se každý připojí na přeskáčku, jak vás budou různé věci napadat. Je to jako konferenční hovor po telefonu nebo „chat“ po internetu s Pánem: slyšíš, za co se modlí druzí, a On také všechno slyší. Touhle cestou se daná modlitba pokryje po všech stránkách a každý má příležitost se přidat. Když se všichni modlí krátce a k věci – ne víc než jednu či dvě věty – modlitby mohou být živé a udrží si pozornost všech.

„Nárokovací“ modlitba

              Řekneš-li jednou Pánu přesně, co po Něm chceš, budeš možná cítit potřebu dál se za danou věc modlit, ale už nebude nutné stále opakovat stejná slova. Tehdy je dobré posílit svou modlitbu uplatněním nároku na splnění zaslíbení z Bible.

              Bůh ve Slově učinil spoustu slibů. Když se modlíš, připomeň Mu je. Dáváš tím najevo svou víru v to, že své Slovo dodrží. Je to pozitivní vyznání víry a znalosti Slova, a to se Bohu líbí.

              Jestliže se modlíš ve skupině, střídejte se ve čtení vybraných biblických veršů namísto jednotlivých modliteb. Můžete také střídat krátké modlitby a verše. Nebo jeden člověk může číst vhodné verše z Bible před či po modlitbě. Také si můžete k tomuto účelu koupit nebo vyrobit tzv. krabičku slibů (tj. biblických zaslíbení na různá témata, které lze uplatnit při modlitbě). (Případně si můžete objednat Klíčové biblické verše – brožurku vybraných veršů z Bible na různá témata, seřazených podle námětů.)

Modlitba v jazycích

              Mluvení v jazycích (schopnost hovořit jedním nebo více nenaučenými jazyky) je jedním z devíti darů ducha, které apoštol Pavel popisuje v 1.Korintským 12:8-10 a o nichž se znovu zmiňuje v další kapitole jako o „jazycích lidských a andělských“ (1.Korintským 13:1). Někdy se jedná o jazyky pozemské – jazyky lidské – ale většinou jsou to nebeské jazyky andělů.

              Pokud jsi byl naplněn Duchem svatým, a nepřijal jsi dar jazyků, můžeš Ho o tento dar poprosit, máš-li zájem. Pak jej začni ihned procvičovat. Požádej Ho, aby vyčistil tvoji mysl a začni Ho nahlas bez přestání chválit. Uvolni své myšlenky i jazyk a nech skrze sebe mluvit Ducha svatého. Ze začátku ti to může připadat jako šišlání nebo nějaká hatmatilka, ale Bůh přesně ví, za co se skrze tebe Duch modlí.

              Mluvení v jazycích je překrásný způsob modlení a chválení! Je to především k tvému prospěchu a pro tvoje vlastní povzbuzení a inspiraci. Povznese to tvého ducha. (Viz 1.Korintským 14:4.)

Naléhavá modlitba

              Krátké, jednoduché modlitby během dne jsou dobré a potřebné a Bůh je slyší a odpovídá na ně. Ale když se setkáš s krizí nebo důležitým rozhodnutím, je potřeba něco víc. Všechny modlitby by měly být upřímné, ale ne všechny jsou stejně intenzivní a vroucné, protože některé situace jsou vážnější než jiné. Někdy potřebuješ Boha volat naléhavě celým srdcem.

              Naléhavé modlitby plné víry mohou radikálně změnit i ty nejsložitější situace.

e

BŮH NECHÁVÁ HODNĚ NA NÁS, NA NAŠEM ZÁJMU A MODLITBĚ

      Divil by ses, jak moc Bůh závisí na našich modlitbách a na našem zájmu! Když se setkáme s problémovými situacemi, chce, abychom projevili zájem a pomodlili se za ně konkrétně. Pokud opravdu věříme, každá modlitba je vyslyšena a zodpovězena. Ale když se nemodlíme, nic se nestane. Bůh může udělat cokoli, ale zodpovědnost modlit se nechává na nás.

      Samotná intenzita, se kterou se modlíme, se odrazí v odpovědi. Příjemci našich modliteb nepřijmou o nic víc, než my jim pošleme. Musíme si v duchu vybavit lidi a situace, za které se modlíme, a konkrétně prosit Boha, aby udělal, co chceme.

      Modlitby jsou zodpovězeny se stejnou intenzitou, se kterou vznikají. Podobně jako paprsek světla namířený na zrcadlo se odrazí se stejnou intenzitou, se kterou na zrcadlo dopadá. Modlíme-li se pouze z půli srdce, dostaneme jenom poloviční odpověď, ale když se modlíme z celého srdce, dostaneme úplnou a mocnou odpověď.

      Procvičuješ si sílu modlitby? V nebi se ukáže, co dobrého jsme učinili – nebo jsme mohli učinit – skrze modlitbu.

– D.B.B.

e

      Jeden vesnický chlapec pásl v neděli ráno ovce. Zvony zvaly lidi do kostela, a ti se začali scházet ke mši. Chlapec se chtěl také modlit k Bohu, ale co měl říkat? Nikdo ho nenaučil, jak se modlit. Tak si klekl a začal odříkávat abecedu: A, B, C, D atd. až po Z.

      Muž jdoucí z druhé strany houštiny uslyšel chlapcův hlas a když obešel keř, uviděl, jak chlapec klečí a se zavřenýma očima a sepjatýma rukama odříkává abecedu.

      „Co to děláš, mladý muži?“

      „Modlím se, pane.“

      „A proč odříkáváš abecedu?“

      „Když já neznám žádnou modlitbu, ale chtěl jsem, aby se Bůh o mě postaral a pomohl mi pást ovce. Tak jsem si říkal, že když odříkám, co znám, Bůh si to složí a vyhláskuje všechno, co chci.“

      „Bůh žehnej tvému srdci, synku. Bůh uslyší a odpoví. Když je srdce na pravém místě, ústa nemohou říct nic špatného.“

e

VE SPOLEČNÉ MODLITBĚ JE VELKÁ SÍLA

      Někteří lidé se stydí modlit se s ostatními a někdy poukazují na Ježíšova slova: „Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zavři za sebou dveře a modli se k svému Otci, který zůstává skryt; a tvůj Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí“ (Matouš 6:6). To je potřeba, ale je také nutné modlit se společně.

      Někdy je důležité podělit se o své požadavky nejenom s Pánem, ale i s druhými, aby se s tebou mohli pomodlit, prokázat svoji víru a vyznat svoji závislost na Pánu spolu s tebou. Tak se nikdy nestyď požádat o modlitbu, když budeš potřebovat!

      Pán rád dává odpovědi a musí je dát, když vidí, že jsme sjednoceni v lásce, modlitbě, mysli, srdci, duchu a máme stejný záměr. „Shodnou-li se dva z vás na zemi v prosbě o jakoukoli věc, můj nebeský Otec jim to učiní. Neboť kde jsou dva nebo tři shromážděni  ve jménu Mém, tam jsem Já uprostřed nich“ (Matouš 18:19-20). Boží dynamičnost ducha funguje úžasně. Bůh říká, že jeden zažene tisíc, zatímco dva zaženou na útěk deset tisíc. (Viz 5.Mojžíšova 32:30.)

D.B.B.

e

Někdy se ani nemodlím slovy –

jen vyzdvihnu své srdce v dlaních

a držím je před Pánem.

On je vezme a chápavě hladí.

Někdy se ani nemodlím slovy –

můj duch se skloní u Jeho nohou

a v tichu příjemných chvil

se naše duše spojit mohou.

Někdy se ani nemodlím slovy –

neboť jsem znaven z cesty celé.

Mé srdce najde klid, jenž mu chybí,

na prsou Spasitele.

e

     Řekni každé ráno Pánu: „Tady jsem, Ježíši, Příteli, Spasiteli a Učiteli můj. Stojím na prahu dalšího nového dne. Vím, že sám od sebe nic nedokážu, proto tě prosím, abys mě dnes naplnil svou láskou a silou. Sám je nemám, ale Ty jsi slíbil, že když tě poprosím, dáš mi je, abych je mohl předat druhým. Tak tě teď prosím, abys mě naplnil láskou až po okraj. Dej mi dostatek lásky, abych mohl ukázat kousek nebe těm, se kterými se dnes setkám – rodině, přátelům a ostatním. Když dám kousek lásky, kousek nebe, dávám kousek Tebe, Ježíši, a přesně to chci: Chci dávat Tebe. Chci být Tvým odleskem. Chci se s každým podělit o Tebe a Tvoji báječnou lásku.“

     Požádáš-li ve víře, On to udělá. On odpoví na tvou modlitbu a dá ti dostatek lásky a síly na každý den.

e

NEHLEDĚ NA TO, CO DĚLÁŠ, MŮŽEŠ SE VŽDYCKY MODLIT.

     Při modlitbě nemusíš klečet. Pravdou však je, že bez ohledu na to, co děláš, by ses měl neustále modlit se zrakem upřeným na Ježíše, který vede naši víru od počátku až do cíle.

     Modlitba je jako dýchání – neustálé dýchání Ducha svatého. Zůstaň v neustálé komunikaci s Pánem, mysli na Něj bez přestání a budeš pomazaný a vedený Duchem ve všem, co děláš. Modlíš-li se za to, co dělá, a prosíš Boha o moudrost, On slíbil, že ti ji dá.

     Pán ti může ušetřit spoustu práce a problémů a taky času, když se před začátkem práce pomodlíš. Pomodli se za ni a požádej Pána, aby ti pomohl a vedl tě – i kdybys měl říct jen pár slov: „Ježíši, prosím tě, pomoz mi!“ Můžeš se pomodlit ve zlomku vteřiny a v okamžení dostat odpověď, ale když se nepomodlíš a spolehneš se na svůj vlastní rozum a chytrost, jsi na nejlepší cestě k nějakému nešťastnému omylu.

     Proto „v modlitbách neustávejte“ (1.Tesalonickým 5:17). Ptej se Boha na všechno: na každý problém, na každé rozhodnutí a ujisti se, že děláš, co po tobě chce. „Poznávej Ho na všech svých cestách, On sám napřímí tvé stezky“ (Přísloví 3:6).

-D.B.B.

e

Když Bůh zdánlivě neodpovídá

              Proč odpovědi na některé modlitby trvají déle a proč některým „chybí“ odpověď? Existuje pro to spousta důvodů. Bůh odpoví na naše modlitby vždycky, ale ne vždycky okamžitě a ne vždycky tak, jak bychom očekávali. Někdy řekne „ano“, někdy „ne“ a jindy „počkej“.

              Když ti připadne, že se ti nedostává odpověď na tvoje modlitby, polož si následující otázky:

Modlím se určitě za to, co chce i Bůh? Modlím se za Jeho vůli?

              Bůh na některé modlitby neodpovídá tak, jak bychom chtěli nebo jak bychom očekávali, protože ví, že se nemodlíme za to, co je dobré pro nás či pro druhé lidi. Bible nás upozorňuje, že když naše srdce není na pravém místě a naše motivy jsou sobecké, Bůh nám nemusí dát, o co prosíme. (Viz Jakub 4:3.)

              Bůh někdy neodpovídá na naše modlitby, protože pro nás připravil něco lepšího. Bůh ví nejlíp a dává to nejlepší těm, kteří svá rozhodnutí nechávají na Něm.

Udělal jsem, co jsem mohl, a uposlechl jsem, co po mně Pán chtěl?

              Nejprve je zapotřebí víra a poslušnost, potom Bůh odpoví na modlitbu. Snažíš-li se ze všech sil splnit svoje závazky a dopracovat se kýženého výsledku, snažíš-li se zalíbit Pánu a dělat, co je správné – milovat Boha a bližní – můžeš si být jistý, že ti odpoví na modlitbu. (Viz Jan 15:7; 1.Jan 3:21-22.) Pokud však nesplňuješ podmínky, které jsou zapsané v Písmu nebo které ti dal osobně, nemůžeš od Něho očekávat, že ti dá, oč Ho žádáš. (Viz Jan 9:31; Žalm 66:18-20.)

              Jistě po tobě někdy může chtít, abys udělal něco, cos neočekával a nechtěl slyšet. Když se to stane, je důležité si uvědomit, že Bůh je vševidoucí a vševědoucí, miluje tě a stará se o tebe, a tudíž je moudré udělat, co říká. Ze začátku ti může připadat těžké či drahé jednat podle Jeho příkazů, ale po delší době uvidíš, že měl pravdu.

Zkouší snad Bůh moji víru?

              Bůh se chce občas ujistit, že skutečně očekáváš odpověď. Věříš-li, že je opravdu schopen udělat, co slíbil, vytrváš. (Viz Lukáš 11:5-10; 18:1-8; Římanům 4:21; 12:12; 1.Petr 1:6-7.)

              Budeš-li s vírou pokračovat, přestože se zdá, že Bůh na modlitbu nereaguje, zalíbíš se Mu. Má rád víru, která se odmítá vzdát a jde dál navzdory okolním vyhlídkám. Líbí se Mu ti, kteří věří, že to tak bude, protože to řekl.

              Vhodný příklad se nám nabízí ve Starém zákoně, kde se dočteme, že Abrahamovi bylo přes sto let a stále byl bez dědice. Bůh slíbil, že jeho žena Sára porodí syna, ale jí bylo devadesát a už dlouho nemohla mít děti. Abraham však nepřestával věřit Božím zaslíbením navzdory všemu a jak se dalo očekávat, Bůh splnil své slovo. Sára zázračně počala a porodila syna Izáka, který se skrze své dva syny stal praotcem židovského národa a Edómců (část Arabského lidu).

              Apoštol Pavel okomentoval Abrahamovu víru: „Neochabl ve víře, i když pomyslil na své již neplodné tělo – vždyť mu bylo asi sto let – i na to, že Sára již nemůže mít dítě; nepropadl pochybnosti o Božím zaslíbení, ale posílen vírou vzdal čest Bohu v pevné jistotě, že Bůh je mocen učinit, co zaslíbil. Proto mu to bylo počítáno za spravedlnost“ (Římanům 4:19-22).

              Máš-li opravdovou víru, řekneš: „Uplatnil jsem si nárok na Boží zaslíbení a půjdu kupředu, i když v tuto chvíli nevidím na cestu před sebou.“ Jako lodní kapitán, který se plaví za nulové viditelnosti noční bouří, stejně tak ani ty nevidíš, co je před tebou, ale pokračuješ. Víš, že Bůh slyšel tvoji modlitbu a že v pravou chvíli odpoví. Taková víra je Bohu libá a dosáhne výsledků.

Snaží se mě Pán naučit trpělivosti nebo něčemu podobnému?

              Součástí lidské povahy je obracet se k Bohu především tehdy, když od Něj něco potřebujeme. Rád naším potřebám vyhovuje a zároveň se snaží využít toho, že Mu věnujeme plnou pozornost, a chce nás naučit věcem, které nás k Němu přiblíží a učiní z nás lepší lidi. Trpělivost je jedna z nejčastějších lekcí, ale možná se tě snaží naučit hlubší lásce, pokoře a modlitbě či jiným vlastnostem, potřebným v životě. Pakliže je to tvůj případ, odpoví ti, až se naučíš, co po tobě chce.

Je na to nejvhodnější doba? Je všechno připravené?

              „Všechno má určenou chvíli a veškeré dění pod nebem svůj čas“ (Kazatel 3:1). Bůh zná nejvhodnější dobu, nemůžeš Ho uspěchat. Modlitba je někdy jako zasetí semínka: nějakou dobu trvá, než semínko vyklíčí, prolomí hlínu, vyroste a přinese ovoce – a některým to trvá déle než jiným. Některé květiny vyklíčí téměř přes noc, zato stromům trvá roky, než začnou plodit.

              Než Bůh odpoví na modlitbu, musí být všechno na pravém místě. Složité situace trvají déle. Jako těžký matematický příklad: čím je příklad komplikovanější a čím více neznámých, tím složitější je řešení a tím víc času většinou vezme ho vyřešit.

Je Jeho odpověď ovlivněna rozhodnutími druhých?

              Výsledek  modlitby záleží na třech hlavních faktorech. Mezi ně patří: tvoje vůle (co ty chceš), Boží vůle (co Bůh chce) a rozhodnutí a jednání zainteresovaných lidí. Přestože tvá i Boží vůle se mohou shodovat, ne vždycky se  budeš moci dočkat kýženého výsledku, protože Bůh zaručil svobodu volby všem lidem. Rozhodnutí a jednání druhých také přispívá ke konečnému výsledku. Sám o něm nerozhoduješ ani ty, ani druzí a ani Bůh, protože se k tomu specificky zavázal. Pakliže se tvým modlitbám nedostává odpovědi, protože se druzí podle tvého názoru špatně rozhodují, neztrácej naději. Modli se, aby Bůh pracoval v jejich srdcích a pomohl jim v jejich rozhodování.

              Nicméně bez ohledu na to, co druzí dělají nebo nedělají a jak se rozhodují, biblická zaslíbení Ježíše neztrácejí svou platnost. Špatné rozhodnutí někoho jiného nemůže zrušit platnost slibů v Božím slově. Ocitneš-li se tedy v situaci, kdy si myslíš, že tvoje modlitba nemůže být zodpovězena kvůli něčím špatným rozhodnutím, Bůh slyší tvoji modlitbu a nějak na ni odpoví, i kdybys ty sám v tomto životě  odpověď nikdy nespatřil.

              Dokládá to následující příběh:

              Dvě ženy, vzdálené od sebe stovky kilometrů, procházely podobným soužením. Katčin manžel Jakub byl odsouzen na deset let vězení za loupežné přepadení a znásilnění. Během několika posledních let to s ním šlo s kopce a stal se z něho notorický alkoholik. Boha i náboženství vytlačil ze svého života a když uslyšel rozsudek, proklel Boha a zahodil i to málo víry, které mu ještě zbylo.

              Mezitím Emílie sledovala, jak její bratr Josef, úspěšný právník, zatrpkl vůči Bohu kvůli tomu, že mu  vzal jeho milou mladou ženu a dítě při autonehodě a odvedl je k sobě do nebeského domova. Střádal v sobě hněv a odhodil své bývalé přátele a život – všechno, co mu připomínalo jeho minulost a křesťanskou výchovu. Odstěhoval se z domu a otevřel si kancelář na jiném místě. I vztahy s příbuznými omezil. Mimo práci se uzavíral ve své osamělosti.

              Katka i Emílie věřily v Boha a v moc modlitby, a tak našly svou sílu v Bibli a jejích zaslíbeních. Katka se upřímně modlila za svého manžela a Emílie za svého bratra. Po léta obě neustávaly v modlitbě, aniž by viděly ovoce svého úsilí.

              Konečně se Jakub ve vězení obrátil k Bohu. Vzdal svůj starý způsob života a pozval zpátky Ježíše. Poslední roky ve vězení strávil tím, že učil o Ježíšově lásce své spoluvězně. V den propuštění na jeho počest hlídači a strážní uspořádali shromáždění celého vězení. Dalo by se to nazvat církevní bohoslužbou, neboť Jakub se stal místní vězeňský „pastor“. Když si Katka s dětmi přijela Jakuba do vězení vyzvednout, úsměv a slzy vyjadřovaly vděčnost Bohu za to, že odpověděl na jejich modlitby a vrátil jim zpátky milovaného muže.

              Také Emílie se držela zaslíbení, že Bůh je schopen změnit Josefovo srdce a vrátit mu zpátky rodinu. Ale žádná taková změna se Josefovi nepřihodila. Na své dopisy nedostala žádnou odpověď. Telefonní hovory byly vždycky přerušeny. Emílie věřila, že Bůh odpoví, přestože neviděla Jeho mocnou ruku v akci.

              A tak se také stalo. Její modlitby byly postupně zodpovězeny. Josef nežil sám, ač se o to snažil. Boží přítomnost byla vždycky s ním, jak se za to modlila Emílie. Bůh dal jejímu bratrovi spoustu příležitostí, aby se vrátil na správnou cestu, ale každou z nich odmítl. Jeho rozhodnutí nebyla správná. Nakonec Emílie svěřila svého bratra do Božích rukou. Když se jeho život nachýlil ke konci a on se na onom světě setkal se svým Stvořitelem, Emílie konečně uviděla odpověď na své modlitby. Uviděla všechno, co Bůh udělal na její žádost. Konečné rozhodnutí bylo na Josefovi. Přesto díky jejím modlitbám Bůh zapracoval v srdci Josefa. Ačkoli Josef neudělal správné rozhodnutí během pozemského života, našel k tomu odvahu v životě následujícím.

              Jedna odpověď nám může připadat o mnoho lepší než ta druhá; přesto obě jsou odpověďmi na modlitbu. Odměna za modlitby těchto žen, které je vyslaly k Ježíši, nakonec vykvetla. Jedna trvala déle než druhá, ale na konec byly obě nádherné a dokonalé.

              Bůh přijme žádost tvého srdce ze tvých rtů a s moudrostí odpoví tím nejlepším způsobem podle svého nejlepšího úsudku a podle rozhodnutí druhých. Když využiješ sílu modlitby, musíš se také podrobit tomu, že úsudek Boha a způsob, jakým ti odpoví, je vždycky nejlepší, nehledě na to, jak odlišné jsou představy tvoje.

e

ODPOVĚĎ NEPŘIŠLA?

Pravá víra se odmítnout nenechá,

její nohy pevně na Skále stojí;

ani v divokých bouřích se nepohne

a žádné hromy před ní neobstojí.

Ví, že Všemocný její modlitbu slyšel

a nějak, někdy ji zodpoví z Výše.

Nepřišla odpověď? Ne, nevzdávej se lehce!

Třeba jsi ještě neudělal, co jsi měl;

práce začala s tvou první modlitbou

a udržíš-li oheň, který’s rozhořel,

Bůh dokončí, s čím si začal lámat hlavu,

a nějak, někdy uvidíš Jeho slávu.

Robert Browning

e

ZODPOVĚZENÁ MODLITBA

Bůh zodpoví modlitbu;

někdy, když se srdce chvějí,

dává věřícím to, co chtějí.

Ale často naši víru učí

důvěřovat Božímu tichu,

– v něm se velké věci dějí.

On nám jen to nejlepší pošle,

přestože vítr chladně skučí.

Hvězdy mohou vyhasnout

a horské vrcholky se zřítit,

však Boží sliby budou jasně svítit

těm, kdo Ho chtějí.

-Myra Goodwin Plantz

e

Prosil jsem Boha o sílu, abych měl úspěch,

byl jsem oslaben, abych se naučil pokorně poslouchat …

Prosil jsem o zdraví, abych mohl dělat větší věci,

ochořel jsem, abych mohl dělat lepší věci …

Prosil jsem o bohatství, abych byl šťastný,

zůstala mi chudoba, abych byl moudrý …

Prosil jsem o moc, aby se mi dostalo chvály lidí,

byla mi dána slabost, abych pocítil potřebu Boha …

Prosil jsem o všechny věci, abych si mohl užívat života,

byl mi dán život, abych si mohl užívat všech věcí …

Nedostal jsem nic, oč jsem žádal, ale vše, v co jsem doufal.

Navzdory sobě samému, moje nevyřčené modlitby byly zodpovězeny.

A já jsem mezi všemi lidmi nejvíce požehnán.

Roy Campanella

e

1 Učme se od Vševěda

              Bůh slíbil: „Volej ke Mně a odpovím ti. Chci ti oznámit veliké a nedostupné věci, které neznáš” (Jeremjáš 33:3). Jeho zaslíbení však platí pouze tehdy, splníme-li jednu nevyřčenou, leč zjevnou podmínku: Naučit se Mu naslouchat a rozpoznat Jeho odpovědi, když nám je dává. Nabízíme několik způsobů, kterými k nám mluví:

1. Psané Slovo

              Číst Bibli, Boží zaznamenané slovo, a uvažovat o ní, je jeden způsob, jak můžeme Bohu naslouchat. Odpovědi na většinu otázek, které v životě vyvstanou, najdeš na jejích stránkách. Tobě stačí, abys je vyhledal. (Jsi-li nový křesťan nebo teprve začínáš číst Bibli, přečti si nejprve čtyři Evangelia; začni od Evangelia podle svatého Jana. Brožurky Základy Slova a Biblická témata, které si můžeš objednat u Kontaktu, ti také mohou pomoci zjistit, co Bible o různých věcech učí.)

              Možná si říkáš: „Jak může Bible mluvit o problémech, se kterými se setkávám dnes? Vždyť Bible je kniha stará tisíce let!“ Budeš-li Boží slovo studovat s otevřenou myslí a vírou, zjistíš, že k tobě mluvit bude. Bible obsahuje spoustu odpovědí a rad ohledně problémů, které tě trápí v současné době. Ačkoli v ní nenajdeš podrobnosti týkající se našeho moderního života, určitě v ní najdeš odvahu, naději, sílu, poučení a pravdu, které jsou zapotřebí k překonání překážek v životě. Bible nám říká, že všechno, co je v ní napsáno, má sloužit k našemu užitku. „Všecko, co je tam psáno, bylo napsáno k našemu poučení, abychom z trpělivosti a z povzbuzení, které nám dává Písmo, čerpali naději“ (Římanům 15:4; viz též 1.Korintským 10:11).

              Bible je nevyčerpatelný zdroj moudrosti a znalostí. Král David napsal: „Jsem prozíravější než všichni moji učitelé, neboť přemýšlím o tvých svědectvích. Rozumu jsem nabyl víc než starci, neboť tvá ustanovení zachovávám“ (Žalm 119:99-100). Pán také slibuje: „Dám ti prozíravost, ukážu ti cestu, kterou půjdeš“ (Žalm 32:8). Budeš-li se modlit, Pán tě povede k pasážím, které obsahují Jeho radu pro tebe –  a někdy to mohou být věci, o kterých si ani neuvědomuješ, že je potřebuješ.

2. Hlas Slova

              Jak budeš postupně číst Slovo a seznamovat se s ním, občas se ti může stát, že budeš o něčem přemýšlet a modlit se za to a najednou si vzpomeneš na biblický verš, který se pasuje přesně na danou situaci a obsahuje odpověď, kterou hledáš. Tato skutečnost je známá jako hlas Slova.

              Ježíš ke konci své služby na zemi řekl svým učedníkům, že až odejde, Bůh jim sešle Ducha svatého, aby je učil a vedl. (Viz Jan 14:26; 16:7,13-14.) Pokud jsi byl naplněn Duchem svatým, platí toto zaslíbení i pro tebe. Možná už s tebou takto hovořil a ty sis to jen neuvědomil. (Každý, kdo přijme Ježíše jako svého Spasitele, přijme také určitou míru Ducha svatého. Avšak úplné naplnění Duchem svatým, což Bible nazývá „křtem“ Ducha svatého, je většinou oddělený zážitek, který se stává buď současně nebo později. Jestli jsi nebyl naplněn Duchem svatým, můžeš tak učinit. Postupuje se stejně jako při spasení – prostě se za to pomodli. „Jestliže vy… umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš otec z nebe dá ducha svatého těm, kdo Ho prosí!“ (Lukáš 11:13). (Přečti si Boží dary, také z edice Živý kontakt, aby ses dozvěděl, jak přijmout Ducha svatého a co ti to přinese.)

3. Proroctví a další typy přímých zjevení

              Většina lidí považuje proroctví za schopnost předvídat budoucnost, příp. za tajemnou sílu, která byla dána pouze hrstce lidí v průběhu dějin. Ale proroctví je něco víc, než jen předvídání budoucnosti, není to až tak tajemné a je to dostupné všem křesťanům naplněným Duchem – včetně tebe. (Viz 1.Korintským 12).  Je to schopnost přijímat zprávy přímo od Boha, vyřčené tvými ústy nebo zapsané tvou rukou. Je to dar Ducha svatého, o který můžeš v modlitbě poprosit.

              Jestli chceš mít dar proroctví, a ještě jsi jej nepřijal nebo si nejsi jistý, jestli ho máš, tak se zastav a popros o něj. Stačí požádat. „Věřte, že všecko, oč v modlitbě prosíte, je vám dáno, a budete to mít“ (Marek 11:24).

              Když už jsi jednou dostal dar proroctví, Pán k tobě může promluvit slovy lásky, jistoty, poučení či zjevení, jak budeš potřebovat. Dá ti rady šité na míru. (Podrobnější vysvětlení proroctví a jak funguje podává Naslouchání nebi, další knížka z edice Živý kontakt.)

              Ať už máš dar proroctví nebo ne, Bůh ti může vnuknout myšlenky nebo pocity, které zodpoví tvou otázku a objasní situaci, v níž se nacházíš. Může k tobě také mluvit skrze sny nebo ti dát vidění. Toto všechno jsou formy přímých zjevení.

              Bůh ti může kdykoliv předat své myšlenky nebo v tobě vzbudit správné dojmy, ale nejlehčí to pro Něj je, když čteš Jeho Slovo a rozvažuješ nad ním, příp. když se modlíš. Ztišíš-li se a dáš stranou své myšlenky a starosti a soustředíš se na Ježíše, otevřeš dveře pro přijetí Jeho myšlenek.

              V jedné pasáži o tom Bible mluví jako o slyšení „tichého, jemného hlasu“ Boha. (Viz 1.Královská 19:11-12.) V jiném verši Pán slibuje: „A na vlastní uši uslyšíš za sebou slovo: ‚To je ta cesta, jděte po ní,‘ ať budete chtít doprava nebo doleva“ (Izajáš 30:21).

              Přijmout zprávu od Pána nemusí trvat dlouho. Nemusíš se modlit hodinu či dvě před tím, než k tobě promluví. I když jsi uprostřed práce, můžeš se na chvíli zastavit a přesměrovat své myšlenky k nebi a možná Ho uslyšíš, jak ti něco šeptá.

              Vidění jsou obrázky, buď nehybné nebo pohybující se, které vidíš v mysli, když jsi vzhůru (obvykle když máš zavřené oči, ale není to pravidlem). Někteří lidé měli vidění, která byla tak skutečná a reálná, že si mysleli, že je viděli ve skutečnosti.

              Sny od Pána jsou většinou živé a člověk se z nich zpravidla probudí se silným pocitem, že to byl významný a důležitý sen, narozdíl od většiny ostatních snů, které nám nedávají smysl a nejsou moc důležité. Vzhledem k tomu, že význam snů není tak jasný jako zprávy přijaté od Pána jinými způsoby, je nejlepší požádat Pána, aby potvrdil proroctvím nebo biblickým veršem, jestli to byl důležitý sen.

e

Přeměň své myšlenky na modlitby

              Čím víc si navykneš se modlit, tím víc toho modlitbou dosáhneš a tím víc budeš šťastnější, protože odhalíš tajemství, jak zůstat v neustálé komunikaci s milovaným Spasitelem a Přítelem. Následující článek od Marie Davidové podtrhuje tuto zásadu:

              Myšlenky jsou velice zajímavým předmětem ke studiu a Bible se o nich zmiňuje na mnoha místech. Například je v ní psáno, že počet [dobrých] Božích myšlenek o nás se nedá vyčíslit a že bychom měli nenávidět výmysly a milovat Boží zákon.. (Viz Žalm 40:6; 119:113, Kral.)

              Jeden z nejlepších způsobů, jak kladně využít myšlenek, je obrátit je v modlitbu. Vzpomeň si na všechny věci, které během dne děláš a na které myslíš. Zamysli se nad svými myšlenkami. Zvaž je, prober si je, zhodnoť je a zeptej se sám sebe, k jakému slouží účelu. K čemu jsou? Přeměňuješ své myšlenky na sílu, která přinese užitek v životech druhých?

              Chceš-li modlitbou dosáhnout více, zamysli se nad svými myšlenkami. Myšlenky jsou skutečné věci. Mohou pomoci nebo mohou být na překážku. Pomáhají tvé myšlenky posílit duši v nesnázích? Nebo se s tichostí obracejí zády k člověku, který volá o pomoc? Kam se ubírají tvé myšlenky? Reagují na něčí volání? Pronikáš do nebeské síly myšlenek skrze modlitbu? Cílíš své myšlenky tak, aby vykonaly dobro a zanechaly dobré výsledky?

              Bůh chce, abychom se naučili přeměňovat myšlenky na mocné modlitby. Myšlenky přeměněné na modlitby se zhmotní ve formě Božího požehnání, Boží pomoci, ochrany, síly a uzdravení pro ty, kteří nám jsou blízcí.

              Myšlenky přeměněné na modlitby dosáhnou velkých výsledků, umožní nemožné a změní běh dějin. Naopak myšlenky, které necháme běžet naprázdno, proklouznou do šedivé nicoty, do prasklin a trhlin sebeuspokojení, kde se rozloží a přijdou nazmar.

              Pokaždé, když začneme na něco myslet, můžeme se za to pomodlit, a to kdekoli. Když děláme fyzickou práci nebo plníme každodenní povinnosti, můžeme měnit své myšlenky na modlitby. Můžeme své myšlenky odchytit, nasměrovat je k Bohu a na vlastní oči spatřit následné zázraky.

              Například když doma vaříš a začneš myslet na děti ve škole, pomodli se, aby se měly dobře. Nebo když v práci začneš myslet na nadcházející složitou akci, která tě čeká, změň své myšlenky na modlitbu za Pánovu sílu pro daný úkol. Třeba po cestě domů jedeš kolem havárie: pomodli se za zraněné a za vlastní bezpečí.

              Ať děláme co děláme, celý den se nám hlavou  honí myšlenky. Rozdíl je v tom, kam je namíříme a co s nimi uděláme. Hlavní je to, jak se s našimi myšlenkami rozhodneme naložit. Když se je naučíme obracet v modlitby a rozdělujeme je sítem Božího slova, nasměrujeme je tam, kde mohou opravdu něčeho dosáhnout, a tak naplníme poslání modlitby.

              O samotě se svými myšlenkami můžeme každou přeměnit na modlitbu a změnit svět! Můžeme se chopit myšlenek, které nám přijdou na mysl jako výsledek přísunu zrakových a jiných informací z našeho okolí, a obrátit je v modlitby.

              Obracet každou myšlenku v modlitbu je velká výsada a vzácný dar. Je to výsada spojení s „nebeskou silu myšlenek“. Využij ji a bude ti dobře sloužit. Usnadní ti život a vykoná mnoho zázraků. Myšlenky mohou být přítěží nebo požehnáním. Obrať je v dobro tím, že je obrátíš v modlitbu. Napoj se na nebeskou sílu myšlenek!

e

Když myšlenky se mi občas zatoulají,

k člověku, jehož léta už jsem neviděl,

jsem si jist, že dotykem svou vábnou dlaní

říkají, abych za něj na modlitbách bděl.

Máme naspěch, a tak často zaplašíme

náhodné vzpomínky na staré přátele.

Ale co když Bůh chce, ať je oprášíme

modlitbou za jejich bitvy domnělé.

Třeba zrovna tehdy, v tu konkrétní chvíli,

můj přítel s velkou zkouškou musí bojovat,

stojí ve tmě, nedostává se mu síly,

a tak v modlitbě se za něj budu rvát.

Ani ty mi svou modlitbu neodpírej,

když nepozván se ve tvé mysli objevím.

Jiným myšlenkám na chvilku neotvírej:

potřebuji tvoji modlitbu – já to vím.

– E. Middleton

e

Mohu-li dneska dobro prokázat,

mohu-li druhým cestu ukázat,

mohu-li zlo a závist vykázat,

ukaž mi, Pane, jak.

Mohu-li lidskou křivdu napravit,

mohu-li něčí duši zotavit,

mohu-li pláč a nářek zastavit,

ukaž mi, Pane, jak.

Mohu-li pomoct lidem z potíží,

mohu-li břímě nést, ať netíží,

mohu-li radost dát těm za mříží,

ukaž mi, Pane, jak.

– Grenville Kleiser

e

       Markétu, manažerku jednoho podniku, vždycky něco zatahalo za srdce, když prošla kolem jistého žebráka. Ten už asi měsíc pobýval nedaleko její kanceláře. Dozvěděla se, že se jmenuje Vladimír a že ztratil domov. Vždycky mu dala pár drobných, když ho viděla, ale zřejmě potřeboval víc než to. Takových chudáků tu však byla spousta!

       Jednou před spaním se Markéta pomodlila: „Pane, vím, že nemohu vyřešit světové problémy, ale ukaž mi, co mohu udělat pro Vladimíra a ostatní lidi v takových krizových situacích, aby se jejich život zlepšil.“

       Nazítří se jí dostaly do rukou noviny, kde se psalo o přístřešku pro bezdomovce, který se měl už brzy otevřít. Hledali sponzory a dobrovolníky.

       Markéta jim nadšeně zavolala. Ráda by pomohla finančně, sdělila organizátorům u telefonu, a také by chtěla nabídnout pár pracovních hodin, aby se středisko mohlo rozjet.

       Po tom všem už Markéta neměla tolik na účtu a o víkendech na sebe neměla moc času, ale uklidňovala se, že to je dobrá investice.

       Odplata se dostavila o několik týdnů později, když Vladimír pyšně oznámil, že našel práci a že se stěhuje do bytu na opačném konci města. „Markéto, usnadnila jste mi život v době, kdy se mi zdál nesnesitelný a zbytečný. Nemohu vám poděkovat za všechno, co jste pro mě udělala,“ řekl jí.

       Tehdy si byla jistá, že Bůh zodpověděl její modlitbu.

e

       Bible je kniha modliteb. Z 667 zaznamenaných modliteb v ní nalezneme 454 zaznamenaných odpovědí.

e

Zaslíbení pro modlitbu

              Tady je několik zaslíbení z Božího slova, která můžeš použít během modlitby a času s Bohem:

Modlitba

·     Dříve než zavolají, Já odpovím; budou ještě mluvit a Já je už vyslyším. (Izajáš 65:24)

·     Proste, oč chcete, a stane se vám. (Jan 15:7)

·     Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. (Matouš 7:7)

·     A věříte-li, dostanete všecko, oč budete v modlitbě prosit. (Matouš 21:22)

·     Proste a dostanete, aby vaše radost byla plná. (Jan 16:24)

·     Předkládejte své žádosti Bohu. (Filipským 4:6)

·     Budete-li Mne o něco prosit ve jménu Mém, Já to učiním. (Jan 14:14)

·     Hledej blaho v Hospodinu, dá ti vše, oč požádá tvé srdce. (Žalm 37:4)

·     Máme v Něho pevnou důvěru, že nás slyší, kdykoliv o něco požádáme ve shodě s jeho vůlí. A víme-li, že nás slyší, kdykoliv o něco žádáme, pak také víme, že to, co máme, jsme dostali od Něho. (1.Janův 5:14-15)

Naslouchání Bohu

·     Volej ke Mně a odpovím ti. Chci ti oznámit veliké a nedostupné věci, které neznáš. (Jeremjáš 33:3)

·     Milostivě se nad tebou smiluje, až budeš úpěnlivě volat; uslyší a odpoví ti. (Izajáš 30:19)

·     A na vlastní uši uslyšíš za sebou slovo: „To je ta cesta, jděte po ní,“ ať budete chtít doprava nebo doleva. (Izajáš 30:21)

·     Jakmile však přijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, neboť nebude mluvit sám ze sebe, ale

·     bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má přijít. (Jan 16:13)

·     A stane se v posledních dnech, praví Bůh, sešlu svého Ducha na všechny lidi, synové vaši a vaše dcery budou mluvit v prorockém vytržení, vaši mládenci budou mít vidění a vaši starci budou mít sny. (Skutky 2:17)

·     Odpověděl jsi mi v den, kdy jsem tě volal. (Žalm 138:3)

·     Viz také 1.Mojžíšova 24:63a; Žalm 5:3; Žalm 42:8; 63:5b,6; Přísloví 8:17; Daniel 6:10; Marek 1:35; Lukáš 6:12.

© 1999, Aurora Production, Ltd.